Dosavadní republikánský kongresman Matt Gaetz oznámil, že již nebude usilovat o funkci ministra spravedlnosti, kterou mu nabídl zvolený americký prezident ...
Poslanci v pátek na mimořádné schůzi schválili totální zrušení elektronické evidence tržeb (EET). Tedy jakési „vlajkové lodi“ opatření z éry, kdy se na vládnutí tak či onak podílelo hnutí ANO. Právě hnutí ANO je s projektem EET spojeno nejvíc.
Vlastně tak končí jedna éra. Éra, již charakterizuje vyhrocená nedůvěra k podnikatelskému stavu, až jakási presumpce jeho viny ze strany celé řady politiků, tedy těch, kdož jsou z daní podnikatelů placeni.
V zavedení EET se před lety spojily tři faktory, které zrovna neposkytují lichotivý pohled ani na určitou část české veřejnosti.
Prvním faktorem byl ještě stín 90. let. Tehdy se podařilo různým postkomunistům či nepříliš podnikavým lidem vytvořit a široce prodat obrázek podnikatele coby gaunera a lupiče. Když uvážíme, že celkové transformační ztráty z celých devadesátek nedosahují ani objemu letošního, loňského nebo předloňského rozpočtového schodku, jednalo se o majstrštyk levice.
Situaci jí usnadnil druhý faktor, který stál v pozadí spuštění EET, jímž je brnkání na strunu závisti. U části voličů s tímhle prostě politik uspěje vždy. A podnikatelé jsou přece bohatí proto, že své spoluobčany okrádají. A pokud neokrádají, alespoň parazitují, jak svého času pronesl jistý levicový ministr.
Třetí faktor spočíval v protikorupční hysterii doby před dvanácti lety. Lidé nespokojení s celkovým vývojem po roce 1989 systematicky zveličovali problém korupce a související šedé ekonomiky, takže v důsledku jejich svatého tažení značně stoupla poptávka veřejnosti po transparenci a nových lídrech. Tudíž jsme skončili s plně transparentním Andrejem Babišem a jeho EET. V době zavádění EET přitom český patnáctiprocentní podíl šedé ekonomiky na HDP plus minus odpovídal situaci ve Švédsku (ten samý podíl tam činil čtrnáct procent) nebo v Německu (třináct procent). Česko coby „dvojkař“ si ale raději vzalo příklad z „pětkaře“, totiž z Chorvatska (podíl 28 procent), a za výsledné zavedení EET paradoxně Babišovi mnozí ještě nadšeně tleskali.
Dnes už je opojení z Babiše pryč a ti, co mu tehdy tolik tleskali, dnes mnohdy zpytují svědomí, a aby vše odčinili, stylizují se do role jeho nejburácivějších kritiků. Ode zdi ke zdi. Takže hlavně pozor na nová opojení a nové „spasitele“.
Ale přejděme k praktičtější věcem. Podle odhadu ministerstva financí připraví zrušení EET veřejné rozpočty celkem o 4,2 miliardy korun ročně. Ministerstvo odhad uvádí v důvodové zprávě k legislativě, kterou se EET ruší. Pozoruhodné je, že tento odhad současného ministerstva, vedeného Zbyňkem Stanjurou, vyčísluje tedy přínos EET jako zhruba třikrát nižší, než jaký uvádělo to samé ministerstvo v době zavádění EET, tedy když mu šéfoval Babiš. Tehdy vyčíslilo přínos opatření při realizaci dvou jeho prvních fází zavádění na 12,7 miliardy ročně. To by kvůli inflaci, jež od té doby nastala, odpovídalo dnes zhruba 16 miliardám korun, tedy takřka čtyřnásobku sumy, kterou spočítalo Stanjurovo ministerstvo.
Zapojování podnikatelů do EET započalo takřka přesně před šesti lety. Od 1. prosince 2016 se v první fázi zapojili do EET provozovatelé ubytovacích a stravovacích služeb, tedy hotelů, kempů, restaurací, kaváren či hospod. O tři měsíce později, 1. března 2017, se pak rozjela také druhá fáze EET, jež se týkala maloobchodu a velkoobchodu, tedy také stánkového prodeje, prodeje na tržištích či obchodu s motorovými vozidly. Zbylé dvě další fáze zavádění, původně plánované na březen a červen 2018, nikdy nebyly uskutečněny. Nejprve plánovaný náběh zrušil Ústavní soud, pak zase plány zhatila pandemie. A kvůli změně vlády tedy dnes definitivně padá i náhradní plán Babišovy vlády spustit zbylé dvě fáze v roce 2023.
Společně s nástupem první vlny EET byla k 1. prosinci 2016 snížena provozovatelům restaurací a dalších gastronomických podniků DPH z 21 na 15 procent (s výjimkou prodeje alkoholu a tabáku, kterým zůstala základní sazba 21 procent). Ministerstvo financí, jemuž tehdy šéfoval Babiš, tímto způsobem zamýšlelo provozovatelům gastropodniků kompenzovat náklady spojené se zavedením EET (typu těch na pořízení elektronické registrační pokladny nebo zajištění on-line připojení).
V květnu 2020 přitom došlo k dalšímu snížení DPH pro provozovatele restaurací a dalších gastronomických zařízení, tentokrát z 15 na 10 procent (sazba 10 procent se tentokrát vztáhla třeba i na čepované pivo, jemuž se tak zdanění snížilo naráz z 21 na právě 10 procent). Toto snížení ministerstvo původně zamýšlelo jako kompenzaci dalších vln zavádění EET, třetí a čtvrté. K jejich uskutečnění, jak víme, však už nedošlo. Přesto i tak ministerstvo financí, už pod vedením Aleny Schillerové, DPH snížilo. Zdůvodnilo to tehdy jako další střípek do mozaiky pomoci podnikatelům a spotřebitelům v době první pandemické vlny. Tu doprovázely rozsáhlé restrikce a uzavírky, včetně uzavírek právě gastropodniků.
Současné rozhodnutí sněmovny EET definitivně odpískat je tak vítězstvím pro celou řadu podnikatelů v pohostinství. Vždyť ve finále se jim DPH snížila z 21 procent na 10 procent, aniž by toto snížení nyní, po zrušení EET, muselo cokoli kompenzovat. Závidět mohou provozovatelům restaurací či hospod třeba i ovocnáři. Česko je totiž zřejmě jedinou zemí EU, kde je DPH na čepované pivo nižší než na ovoce.
Páteční krok sněmovny je vlastně finanční injekcí podnikatelům v gastronomii. A to nejen čistě z pohledu sazby DPH. U některých je totiž třeba připočíst i injekci další, spočívající v tom, že se zčásti vrátí do výdělečnější šedé zóny, odkud je roku 2016 stát zavedením EET vypudil. Zdražení, jehož se kvůli zavedení EET roku 2016 restaurace a gastropodniky dopustily, pochopitelně už odmazáno nebude. To je tedy další, třetí injekce. A nebylo to tehdy žádné úplně zanedbatelné zdražení. Vždyť navýšilo i celkovou inflaci, takže zásadně přispělo k tomu, že Česká národní banka o přibližně čtyři měsíce později mohla konečně ukončit svůj několik let trvající intervenční boj za výraznější inflaci, který prováděla umělým oslabováním české měny a na který vydala přes 2000 miliard nově vytvořených korun.
Shrneme-li, EET dala z velké části vzniknout někdejší protikorupční hysterie či antipodnikatelský étos. Podnikatelé v gastronomii jsou ale těmi, kdo se směje naposled a nejlépe. Vždyť snížení DPH z 21 na 10 procent by si sami nikdy neprolobbovali. Antipodnikatelský étos tak byl z dlouhodobého hlediska paradoxně jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak dosáhnout citelného snížení DPH z dané podnikatelské činnosti. Dnes mají podnikatelé v gastronomii dramaticky nižší DPH než ještě v roce 2016 a přitom žádné EET k tomu – jako tehdy, v roce 2016.
00:02
