Soudce Baxa před poslanci: Zemanovy výroky připomínaly výměnný obchod
poslanci o ovlivňování soudů
AKTUALIZOVÁNO
1
K výměnnému obchodu přirovnal bývalý předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Josef Baxa vyjádření prezidenta Miloše Zemana o tom, jak by měl NSS rozhodovat ve věci nejmenování tří vysokoškolských docentů profesory. Baxa to uvedl při jednání sněmovního podvýboru pro justici ke kauze možného ovlivňování soudců Hradem. Zeman mu podle něho při soukromých hovorech opakovaně naznačoval, že by se mohl stát předsedou Ústavního soudu. Prezidentův kancléř Vratislav Mynář namítl, že Zeman pouze seznamoval Baxu se stanovisky a že Baxova tvrzení nejsou zcela pravdivá.
„Spíš připomínaly výměnný obchod: ‚Já vám dám funkci, vy mně rozhodnutí‘,“ řekl k prezidentovým vyjádřením Baxa. Uvedl, že byl prezidentovou nabídkou zaskočen, za přímý nátlak to ale neoznačil. Poznamenal, že prezident i současným představitelům NSS při jejich jmenování zdůrazňoval, že „musí na soudce neformálně působit, aby rozhodovali správně“.
Mynář namítl, že prezident nemohl Baxovi nabízet vedení Ústavního soudu, který je pro nejbližší roky naplněn. „Ústavní soud je plně obsazen, nechápu, jak by to pan prezident mohl nabízet,“ řekl kancléř hlavy státu. Podle něj by prezident neměl být perzekvován za to, že seznamuje soudce se stanovisky, která „nasává od občanů a odborníků“.
Mynář přiznal, že v Zemanově zastoupení „konzultoval“ s více ústavními soudci včetně Vojtěcha Šimíčka prezidentovy výhrady ke služebnímu zákonu, o jehož zrušení Ústavní soud rozhodoval. „Informoval jsem více členů Ústavního soudu,“ řekl kancléř. Ústavní soudce Vojtěch Šimíček poslancům řekl, že Zeman si podle Mynáře přál zrušení služebního zákona, nebo alespoň jednoho libovolného ustanovení. „Byla to jednání velmi nevhodná,“ uvedl Šimíček. Ústavní soud zrušení zákona až na jednu větu odmítl.
Baxa i Šimíček potvrdili, že na ně nebyl vyvíjen žádný nátlak, nebyli vystaveni vyhrožování, ani nedostali nějaký slib. „Byly to náznaky ve stylu: ‚Buďme na sebe hodní‘,“ uvedl Šimíček. Podle Baxy se mu za celou jeho éru v justici nestalo, že by se k němu některý z ministrů spravedlnosti nebo premiérů choval podobným způsobem jako Zeman.
Mynář na kontaktech se soudci nevidí nic špatného. Podle kancléře by soudci neměli být pokládáni za „skleníkové lidi“, s nimiž není možné se scházet.
O tom, že Mynář opakovaně kontaktoval soudce ve věcech, které se týkají Hradu a prezidenta, psala nedávno média. Baxa pak v rozhovoru pro Deník N uvedl, že mu Hrad dával opakovaně najevo, jak má jeho soud rozhodnout v některých kauzách. Zeman se následně proti interpretacím kontaktů jako ovlivňování soudců ohradil, šlo podle něho o doporučení, která jsou vyjádřením názoru. Senátor Václav Láska (SEN 21) dnes podal na Mynáře trestní oznámení pro podezření ze zasahování do nezávislosti soudu.
Členové podvýboru rozhodli, že jednání bude otevřené veřejnosti. Schůze podvýborů se obvykle konají za zavřenými dveřmi. Na dnešní jednání dorazili i poslanci, kteří nejsou členy podvýboru. Patřili mezi ně například Marek Benda (ODS), Dominik Feri (TOP 09) a Marek Výborný (KDU-ČSL). Sezení vzbudilo i značný zájem médií.
Předseda podvýboru Pavel Blažek (ODS) svolal schůzi „s ohledem na závažná vyjádření některých představitelů justice“. O tom, že kancléř Mynář opakovaně kontaktoval soudce ve věcech, které se týkají Hradu a prezidenta, mluvil Baxa nedávno. Baxa pak v rozhovoru pro Deník N uvedl, že mu Hrad dával opakovaně najevo, jak má jeho soud rozhodnout v některých kauzách.
Prezident Miloš Zeman se následně proti interpretacím kontaktů jako ovlivňování soudců ohradil, doporučení jsou podle něho vyjádřením názoru. V televizi Barrandov Zeman také řekl, že Mynář jednal se soudci z jeho pověření.
Senátor Václav Láska (SEN 21) dnes podal na Mynáře trestní oznámení pro podezření ze zasahování do nezávislosti soudu. Tomu, kdo působí na soudce v úmyslu, aby soudce porušil své povinnosti v řízení před soudem, hrozí podle trestního zákoníku půl roku až tři roky vězení.
K ovlivňování soudců Hradem se dnes v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál vyjádřil také předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Podle něj bylo „nepochybně nepřípustné“, že pracovník prezidentské kanceláře kontaktoval soudce a snažil se mu „vsugerovat nebo jiným způsobem nastiňovat představu, jak má být rozhodnuto“.
