S povinným očkováním nejde ignorovat protilátky, míní odborníci. Kdo by je měl, neočkoval by se

Končící ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se dostává do paradoxní situace. Jeho resort dlouhodobě odmítá uznávat protilátky jako průkaz určité ochrany před dalším šířením nemoci, zároveň začíná mířit k povinnému očkování. Zákon však podle odborníků právě se zohledněním protilátek v takovém případě počítá. Kdo je v určité výši má, povinnosti se vyhne.

Kabinet v demisi premiéra Andreje Babiše (ANO) pracuje na zavedení povinného očkování, k čemuž chce přesvědčit i budoucí vládu koalic Spolu a PirSTAN. Ta sice povinné očkování jako cestu nevidí, ovšem zároveň jasně neříká, že by takové nařízení zrušila. Aktuálně je plně očkovaných 58,8 procenta české populace a 67,5 procenta těch, kteří jsou ve věku nad 12 let. Zájem o očkování stoupá výrazně od vyhlášení omezení pro neočkované a současného nárůstu počtu nových případů.

Povinnost by se měla týkat zřejmě vybraných profesí jako jsou zdravotníci či sociální pracovníci, zároveň ji chce končící vláda nařídit také plošně u lidí starších šedesáti let, kteří jsou z hlediska těžkého průběhu onemocnění výrazně rizikovější. Následně už premiér Babiš mluvil o hranici 50+. Povinná či zvláštní (například pro vybrané profese) očkování v Česku upravuje zákon o ochraně veřejného zdraví, konkrétní očkování pak ministerstvo zdravotnictví určuje pomocí vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem.

Zákon o ochraně veřejného zdraví pak právě řeší i otázku prodělání nemoci. „Před provedením pravidelného a zvláštního očkování je fyzická osoba povinna podrobit se v případech upravených prováděcím právním předpisem vyšetření stavu imunity (odolnosti). Pravidelné a zvláštní očkování se neprovede při zjištění imunity vůči infekci nebo zjištění zdravotního stavu, který brání podání očkovací látky (kontraindikace),“ uvádí zákon v paragrafu 46.

Na to pak navazuje v úvodu prováděcí vyhláška, která má upravovat případy, v nichž se mají lidé v případě povinného očkování podrobovat vyšetření stavu imunity. „Fakticky však vyhláška dále nikde neobsahuje žádnou úpravu, která by přímo řešila povinná vyšetření ke zjištění stavu imunity. Vyhláška však u řady povinných očkování stanoví hladinu protilátek, kdy se povinné očkování neprovede,“ uvedl pro deník Echo24 odborník na zdravotnické právo, advokát Petr Šustek.

Například u virové hepatitidy B tak vyhláška stanoví, že k povinnému očkování nedojde „u fyzické osoby s prokazatelně prožitým onemocněním virovou hepatitidou B a u fyzické osoby s titrem protilátek proti HBsAg přesahujícím 10 IU/litr“. „Zákon tedy se zohledněním protilátek přímo počítá a doklad o protilátkách by nebylo možné ignorovat. Jejich vhodnou výši, možnost zvláštního vyšetření imunity či další podmínky provedení konkrétního povinného očkování by však byly stanoveny ve vyhlášce, která je v gesci ministerstva zdravotnictví,“ dodal Šustek.

Stejně pak situaci vidí i expert Pirátů a odborník na zdravotnické právo Ondřej Dostál. Pokud by ministerstvo zařadilo povinné očkování na covid-19 do vyhlášky mezi pravidelná či zvláštní očkování, s protilátkami by se muselo počítat. Pokud by ministerstvo nezvolilo jinou cestu. „Pak jsou mimořádná očkování, která mohou nařídit ministerstvo zdravotnictví nebo hygiena. O těch paragraf 46 mlčí a nařizují se opatřením. Ve chvíli, kdy by to vydali jako klasické, pravidelné očkování, v takovém případě určitě ano. V případě, že by to vydali mimořádným opatřením jako mimořádné očkování, vznikl by právní spor, jestli se ten paragraf 46 odstavec dva vztahuje i na to,“ řekl deníku Echo24 Ondřej Dostál.

Mimořádné očkování totiž upravuje jiný paragraf zákona o ochraně veřejného zdraví, konkrétně o mimořádných opatřeních při epidemii, bez dalšího jmenuje jako jedno z opatření „mimořádné očkování a preventivní podání jiných léčiv“. „Ačkoliv to tam není jasně jmenované, já si myslím, že by se to na to vztahovalo,“ dodal Dostál.

Povinné očkování některých profesí a věkových skupin je podle premiéra Andreje Babiše nevyhnutelné. Platit by mělo od 1. února 2022. Pravděpodobně bude povinnost pro lidi od 60 let, diskutovat chce vláda i o věku nad 50 let, řekl Babiš po jednání vlády v minulém týdnu. Z profesí se uvažuje o pracovnících ve zdravotnictví a sociálních službách, policistech, vojácích či hasičích. Naopak proti se staví experti budoucí vlády.

Pravděpodobný budoucí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v minulém týdnu řekl, že povinné očkování není cesta a dále by rozdělilo společnost. Umí si ho představit v případě určitých profesních skupin, pokud se na tom shodne jejich profesní organizace. Je však otázka, zda by povinnost očkování nová vláda zrušila, pokud už bude v platnosti. „Jakékoliv opatření musí platit poměrně dlouhou dobu, aby se dalo vyhodnotit, jestli je smysluplné, nebo není smysluplné. S řadou opatření nesouhlasím, ale pokud je vláda zavede, tak nebude možné je zrušit z toho důvodu, že nebude možné vyhodnotit, jestli fungují, nebo nefungují. A byť s těmi opatřeními nesouhlasím, bude se muset počkat určitou dobu, jestli budou fungovat. Podle mě je vyloučeno, aby vláda zavedla povinné očkování pro určitou věkovou kategorii. To nejde,“ řekl Válek serveru iRozhlas.cz.