Feťáci zpráv, dejte si dovolenou

KOMENTÁŘ

Feťáci zpráv, dejte si dovolenou
Jiří Peňás vyzývá k odpočinku od médií. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Jiří Peňás
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Představme si, že se ve společnosti nesmírně rozšíří droga, která bude neobyčejně návyková, lehce dostupná, ba dokonce mnohými autoritami doporučovaná jako velká hodnota naší doby. A přitom bude mít strašné následky. Mnozí lidé na ni budou nejen zcela závislí a budou s ní trávit velkou část svého času, ale hlavně jim po ní bude špatně. Duševně i fyzicky.

Budou trpět různými neurózami, budou úzkostliví a podráždění, budou propadat různým panikám a stresům, což by ještě nebylo nejhorší. Nejvíce ta droga bude devastovat důvěru, že to má nějaký smysl. Důvěru ve společnost, důvěru v dobré úmysly lidí a bližních – a že se s nimi dá domluvit. Je to velmi hádavá droga.

 

Většina lidí si přitom bude uvědomovat, co s nimi ta droga dělá, ale nejenže si neodpustí další konzumaci, ale ještě budou mít představu, že to dělat musí a že je to správné. Že jenom tak budou v obraze a že být v obraze je něco jako občanská povinnost, je to způsob, jak věcem rozumět a jak se nenechat obelhávat. Ve skutečnosti budou věcem rozumět stále méně, bude v nich sílit pocit, že jsou obelhávaní. Přesto si svou dávku do žil neodpustí a budou po ní bažit s neztenčenou vášní.

Ta droga jsou samozřejmě média, která v dimenzi sociálních sítí postoupila do stavu řekněme heroinu. Sice nemám přímou zkušenost, ale vím, že závislost na něj nastupuje velmi rychle, první stav je euforický, teplo se rozlévá po těle, člověk má pocit, že se mu najednou všechno otevře a projasní, že už všemu rozumí a svět pro něj není záhadou. Toto opojení velmi brzy pomíjí a nastupuje deprese, často velmi temná.

Ne že by nutně tzv. news-junkies, feťáci zpráv, měli tyto příznaky, ale vcelku se něco podobného děje vždy při velkých mediálních vlnách posledních let, ať už to byl covid, nebo teď válka na Ukrajině. Po stavu hltání a neustálé konzumace dochází dříve či později k předopování a k dávivé reakci. Projevuje se to pocitem, že vlastně je všechno, nebo aspoň mnohé, jinak, že je vše zkreslené a zfalšované, nebo možná zmanipulované, nebo se dostavuje pocit únavy a lhostejnosti, člověk potřebuje buď stále větší dávky, nebo, a to nejčastěji, jeho pozornost klesá, uvadá a přesouvá se jinam.

To vidíme v poklesu zájmu o obranu Ukrajinců proti ruské agresi. Její průběh se vůbec nezměnil, je to stále ta odporná ruská loupeživá válka, ale podpora pro Ukrajinu u Evropanů klesá. Jednak se válka vede už moc dlouho, jednak to vypadá, že Ukrajinci se dostávají do úzkých. Normální člověk se zdravým instinktem by je podporoval o to víc, člověk, který se na začátku předopoval, už toho má jaksi dost. Dal by si něco jiného.

Jak z toho ven, to tady nenapíšu. Znám jednoho docela proslulého psychologa, který už léta tvrdí, že žije zcela bez médií. Přitom tvrdí, že není o nic méně informovaný, nebo spíš orientovaný, neboť důležité věci se k němu donesou. Co si o nich myslet, odvodí. Má o to víc času číst, přemýšlet, chodit na procházky. Velmi mi to doporučuje.

Já si to ovšem těžko můžu dovolit, i když on tvrdí, že to je výmluva. Ale bez ohledu na to bych to doporučil taky. Třeba aspoň na léto. Svět se bez vás nezhroutí. A pokud ano, tak si toho určitě všimnete. I bez médií.

×

Podobné články