AKTUALIZOVÁNO
VÁLKA NA UKRAJINĚ
Předměstí ukrajinského Dnipra čelilo ve čtvrtek ráno bezprecedentnímu raketovému útoku z Ruska. Nejdřív se spekulovalo o tom, že Rusové použili mezikontinentáln ...
21:10
20:36
20:08
19:35
19:19
18:41
18:03
17:29
17:24
17:10
Byl koronavirus horší než chřipka? První data o úmrtnosti v Evropě ukazují, že skutečně byl. Ovšem rozdíl zřejmě nebude tak velký, aby zdůvodnil drastické kroky, které poslaly ekonomiku na dva měsíce k ledu.
Ještě před pár týdny se našli lidé, kteří epidemii COVID-19 za horší chřipku otevřeně prohlašovali. Pro značnou část politiků, hygieniků a novinářů se právě takoví lidé stali obrazem nepřítele. Proto také rádi používali zlomyslný argument o tom, že jeden z popíračů rizika koronaviru, britský premiér Boris Johnson, si svou chybu uvědomil nejpozději, když se ocitl na jednotce intenzivní péče. Teď analytička Frankfurter Allgemeine Zeitung Sibylle Anderlová představila data o evropské úmrtnosti. „Nepřátelé opatření proti koronaviru tvrdili, že se jejich zbytečnost prokáže, až se v datech o úmrtnosti na národní úrovni neprokáže během epidemie žádný neobvyklý nárůst,“ napsala v článku „Korona je smrtelnější než chřipka“. Teď se definitivně potvrdilo, že někde se virus z Wu-chanu na úmrtnosti projevil dramaticky.
Používat údaje o vyšším počtu mrtvých jako vítězný argument v názorovém střetu opravdu prozrazuje jistou míru cynismu, přesto zprávy z „Projektu monitoringu evropské úmrtnosti“ (Euromomo) za pozornost stojí. Nakonec nabízejí víc než argument, že se nevěřící Tomášové opět mýlili.
Projekt Euromomo má výhodu v tom, že data o úmrtnosti poskytuje s odstupem pouhého týdne. Účastní se ho státy, které byly členy EU před rokem 2004, a vedle nich Norsko a Švýcarsko. Ze starých členských států chybí Německo, které zastupuje pouze spolková země Hesensko. Naopak z nových se účastní Maďarsko, Estonsko a Malta. V jedenácti z těchto zemí se až do 19. dubna epidemie na úmrtnosti neprojevila, anebo nepřekročila dopad běžné chřipkové epidemie. Naopak v devíti ke zvýšení úmrtnosti došlo, někde dokonce bylo „extrémně vysoké“. Nejvíc zasaženy jsou přitom populačně silnější státy včetně Velké Británie, Francie, Itálie a Španělska, a tak i celková bilance dvaceti účastnických států z projektu Euromomo potvrzuje vážné dopady.
Hlášení za šestnáctý týden ukazuje, že úmrtnost ve dvaceti státech opravdu dosáhla rekordu přinejmenším od roku 2013, kdy projekt začal fungovat. V chladnější části roku od října do dubna v nich dosahuje průměrná úmrtnost 55 000 lidí týdně. Při každoroční chřipkové sezoně překoná hranici 60 tisíc týdně, silnější nápor chřipky, k jakému došlo třeba počátkem let 2015 nebo 2017, dostane týdenní úmrtnost přes hranici 70 tisíc. V týdnu na přelomu března a dubna 2020 ovšem zemřelo ve dvaceti zemích 86 tisíc obyvatel, v následujícím týdnu před Velikonocemi 82 tisíc. Tato čísla zřejmě vyrostou, až se započtou opožděná hlášení z některých zemí, podle obvyklé praxe mohou překročit hranici devadesáti tisíc. Po Velikonocích se počet úmrtí spojovaných s koronavirem začal v Evropě snižovat, proto hodnoty z první poloviny měsíce budou sotva překonány.
Vážnost koronavirové nákazy je možné srovnat s chřipkou výpočtem, o kolik v sezoně koronaviru překročila úmrtnost obvyklý průměr, tedy hranici 55 tisíc týdně. Chřipková sezona 2016/2017 zaznamenala při použití tohoto pravidla 98 tisíc úmrtí navíc, dlouhé období s chřipkou na přelomu let 2017/2018 přineslo navíc 113 tisíc úmrtí. Koronaviru lze podle stejných pravidel přiznat do 19. dubna 94 tisíc obětí. Z toho už jde odvodit, že dva roky starou chřipku nový čínský virus překoná. Údaje před devatenáctým dubnem se ještě doplní, statistiku zvýší data za další týdny, která přes průběžný pokles nadále zůstanou nad průměrem. Pokud se současný trend nezmění třeba příchodem druhé vlny nemoci, pak celková bilance virové sezony 2020 skončí mezi 150 a 200 tisíci úmrtí navíc, tedy do dvojnásobku předloňské chřipky.
Výsledky projektu Euromomo dávají na první pohled za pravdu statistikám evropských hygieniků, kolik lidí zemřelo na koronavirus. Úmrtnost ve dvaceti účastnických zemích zatím vyrostla dohromady asi o 100 tisíc, stejné úrovně dosáhla bilance úmrtí s koronavirem od hygieniků. Byl by to však předčasný závěr. Nadále platí, že značná část lidí umírajících s koronavirem ve skutečnosti zemřela na úplně jinou nemoc. Na druhé straně není pochyb, že řadu úmrtí navíc v uplynulých týdnech nezpůsobil koronavirus sám, ale horší dostupnost péče v nemocnicích blokovaných přípravou na koronavirus. Pravděpodobně nevyšlo varovné poselství londýnské Imperial College, která pro dvacet zemí z projektu Euromomo prognózovala 927 tisíc mrtvých i při relativně nízké nakažlivosti koronaviru a za použití té nejpřísnější karantény.
Poučit se z projektu mohou také ty členské státy EU, které se ho neúčastní. V žádném z nich totiž nedosahuje bilance koronaviru ani úrovně těch zemí, u kterých projekt vyšší úmrtnost neprokázal. Právě pro Němce, Poláky, Rumuny nebo také Čechy proto zůstává i nadále nezodpovězená otázka, jestli bylo opravdu nutné drasticky utlumit ekonomiku a omezit ústavní práva.
„Všichni jsme se báli, jestli to nebude jak v Itálii, jestli tu nebudou tisíce mrtvých, no a my jsme to zvládli,“ zdůvodňuje premiér Andrej Babiš, proč bylo nutné ekonomiku poslat do nejhlubší recese od války. Z údajů o úmrtnosti je ovšem zřejmé, že stejně to zvládly bez ohledu na přísnost opatření i na kvalitu zdravotnického systému všechny země v širokém okolí, zvláště směrem na sever a na jihovýchod.
