Odsoudili ho na 30 let, v soudní síni se pokusil spáchat sebevraždu

Francie zažila v pátek večer drama přímo v soudní síni: muž odsouzený na 30 let za mříže za únos, znásilnění a vraždu mladé bankovní manažerky před 17 lety se po vynesení verdiktu pokusil o sebevraždu. Spolkl něco, co se podle obhájce podobalo tabletce. Odsouzený Willy Bardon se nyní nachází ve vážném stavu na jednotce intenzivní péče, napsala agentura AFP.

„Nevíme, co spolkl, ani jak to mohl skrýt, když byl prohledán,“ řekl novinářům prokurátor Alexandre de Bosschère. Obhájce Stéphane Daquo podle listu Le Parisien uvedl, že nechápe zoufalé gesto svého klienta, který ale nejspíše není s to snášet věznění. Proti „nepochopitelnému“ odsouzení se hodlá odvolat.

Případu věnovala pozornost i britská stanice BBC. Připomněla, že únos, znásilnění a vražda čtyřiadvacetileté Élodie Kulikové, jejíž spálené tělo se našlo v lednu 2002, vedlo k rozsáhlému vyšetřování. To však k ničemu nedospělo. Otec oběti ale nevzdal úsilí dostat vrahy své dcery před soud. Až pokrok při vyhodnocování testů DNA nakonec soudní proces umožnil.

Po vynesení verdiktu otec mladé ženy Jacky Kulik propukl v pláč, objímal příbuzné a prohlásil, že jeho dcera se konečně dočkala spravedlnosti. „Zítra budu moci zajít k jejímu hrobu a hrobu (její matky) Rose-Marie a říct, že jsem odvedl svou práci,“ řekl muž, jehož manželka spáchala sebevraždu a další dvě děti zahynuly při dopravní nehodě.

„Pane Kuliku, jsem nevinný! Přísahám, že jsem tam nebyl!“ vykřikl Bardon.

U soudu během 13 dnů procesu vypovídalo 47 svědků a znalců. Hlavním důkazem proti Bardonovi byl zvukový záznam v délce 26 vteřin z tísňové linky, na kterou se Élodie Kuliková stačila dovolat, když ji její únosci tahali z auta. Jeden z mužských hlasů v pozadí několik svědků rozpoznalo jako Bardonův, i když sám obviněný to popřel a obhajoba argumentovala, že na místě činu se nenašla DNA jeho klienta. Další z obhájců Marc Bailly tvrdil, že proces byl veden na základě „intuice, fám a klevet“.

Na místě zločinu kriminalisté odebrali stopy spermatu, čtyři neúplné sady DNA a otisk prstu, ale až po letech mohly být použity jako důkaz díky tomu, že policie použila novou techniku. To policii vedlo k závěru, že jedním z vrahů byl topenář Grégory Wiart, který zemřel v roce 2003 při dopravní nehodě. Pátrání pak rozšířili do okruhu jeho příbuzných a známých.

Po letech marného pátrání a odhalení již mrtvého podezřelého „četníci chtěli dopadnout živého viníka stůj co stůj, a tak jednoho vyrobili,“ prohlásil podle AFP třetí obhájce Gabriel Dumenil.

Čtěte také: Mladíka v USA spolužáci šikanovali kvůli bisexualitě. Dovedli ho až k sebevraždě