Obavy se potvrdily. Lidí na nemocenské přibývá, Maláčová zrušení karenční doby přesto vítá
Proplácení nemocenské
Nové
Foto: Shutterstock
Počet nemocenských v červenci prudce vzrostl v porovnání s loňským prvním měsícem. Vliv na to může mít i znovuzavedení proplácení prvních tří dnů v nemoci, které zavedla vláda Andreje Babiše na popud sociální demokracie. Před navýšením nemocenské varovaly opoziční strany spolu s podnikateli, kteří se obávají, že za zavedení proplácení nemocenské zaplatí firmy navíc až 5 miliard korun.
Současná čísla jsou dostupná pouze za první měsíc, kdy se proplácení nemocenské znovu zavedlo. V červenci ak oproti minulému roku došlo k nárůstu nemocných o 11 procent a ve srovnání v meziměsíčním srování s červnem o čtyři procenta. V prvním měsíci po zrušení karenční doby pak bylo okolo 69 tisíc lidí v pracovní neschopnosti.
Přes navyšující se čísla je však ministryně práce sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) s nemocností spokojená. Právě sociálnědemokratická politička tvrdě prosazovala zrušení prvních tří dnů neplacené nemocenské před svým koaličním partnerem z hnutí ANO. „Karenční dobu jsme zrušili proto, aby lidé nemoci nepřecházeli. Podle prvotních čísel je patrné, že svůj účel to splnilo a lidé si neschopenku berou jen v případě, že ji skutečně potřebují. Spousta lidí totiž chodila do práce, i když byli nemocní, protože si spočítali, že s takovým výpadkem peněz by neutáhli náklady,“ řekla pro Echo24 Jana Maláčová.
Ministryně zároveň dodává, že data za první měsíc nemusí znamenat konečný trend. Stále se jedná o prázdninový měsíc, kdy je větší množství letních úrazů nebo nachlazení ze špatné klimatizace. „První relevantní čísla by měly být k dispozici za půl roku,“ řekla Jana Maláčová.
Přesto před zvyšující se nemocností varovali zaměstnavatelé, kteří se obávají vyššího počtu neschopenek v důsledku zrušení karenční doby. Od července tak zaměstnanci pobírají v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu a náklady hradí zaměstnavatelé.
Podle Hospodářské komory snížení odvodů nedorovná výdaje, které firmy budou při proplácení náhrad v prvních třech dnech nemoci mít. Komora spočítala, že by mzdové náklady mohly vzrůst o pět miliard ročně. Podle odhadů autorů novely by zaměstnavatelé měli na pojistném ušetřit a státní rozpočet by měl přijít o 2,6 miliardy ročně, při projednávání v Senátu zazněla částka 3,5 miliardy korun.
Po zrušení kareční doby naopak volaly odbory. Podle nich měla negativní sociální i zdravotní dopady. Pro řadu lidí představoval třídenní výpadek příjmů problém a pracovníci si museli na stonání brát dovolenou, nebo nemoci přecházeli, uvedli odboráři.
Zaměstnavatelé po kritice rušení karenční doby požadovali současně s ním zavedení elektornických neschopenek. Obávali se totiž, že dojde k nárůstu nemocnosti a zneuživání. Zavedením elektronického systému by pak získali lepší kontrolu a přehled o pracovní neschopnosti svých zaměstnanců. Návrh se však odložil na leden příštího roku.
Zrušení karenční doby bude firmy stát pět miliard korun
Svaz průmyslu a dopravy už při rušení karenční doby varoval, že dojde k nárůstu nemocnosti. „Podle statistik ministerstva práce se zvýší počet pracovních neschopností o dvě až tři procenta ročně. Celkové náklady se kvůli tomu firmám zvýší odhadem o osm miliard korun,“ uvedla mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR Eva Veličková.
„Jedná se o dodatečné náklady za přesčasy nebo brigádníky, které nahradí chybějící zaměstnance. Podniky přitom zároveň vyplácí zaměstnancům v pracovní neschopnosti náhradu ve výši 60 procent mzdy. Kvůli předpokládanému zvýšení počtu pracovních neschopností budou i tyto náklady celkově vyšší. Díky schválenému snížení pojistného o 0,2 procenta ušetří přibližně tři miliardy korun, a to je na pokrytí veškerých nákladů málo. Zrušením karenční doby tedy firmám vzrostou náklady přibližně o pět miliard korun ročně. Je to pro dnešní situaci firem, kdy bojují s nedostatkem pracovníků velmi nešťastné řešení,” dodala Veličková.
Některé firmy mohou nyní změnit své nastavené benefity. „Může se tak stát, že zruší sickdays nebo pátý týden dovolené a další benefity. Omezí se i prostor pro zvyšování mezd pro ty co pracují, na což doplatí všichni zaměstnanci,“ upozornila Veličková.
