Vládní pomoc lidem v exekuci? Spíše je odradí od hledání práce
nezabavitelná částka
Lidé v exekuci dostali naději na trochu důstojnější život, jelikož jim bude zvýšeno životní minimum a také nezabavitelná částka. Na jednu stranu se nejchudším lidem finančně trochu uleví, na druhou stranu je to podle odborníků může demotivovat od vstupu do insolvenčního řízení či od hledání práce.
Životní minimum se od 1. dubna zvedne o 13,2 procenta. Dosáhne 3860 korun měsíčně. Existenční minimum pak bude činit 2490 korun měsíčně. Nejnižší uznaná částka pro život se využívá pro stanovení dávek, alimentů či nezabavitelného minima. Minimum se zvýšilo naposledy v lednu 2012, o devět procent. Od té doby se ceny zvedly o 13,2 procenta, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí v podkladech pro rozhodování vlády.
S tím souvisí i zvýšení nezabavitelného minima, které bylo přitom zvýšené separátně. Částka, kterou exekutor nesmí strhnout dlužníkovi z jeho mzdy, se zvýší. Lidem v exekuci nebo v insolvenci tak zůstane měsíčně více peněz než dosud. O schválení nařízení vlády informovala na twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle materiálu ministerstva spravedlnosti má minimální nezabavitelná částka vzrůst z 6608 na 7434 korun. Změny podle autorů nařízení pomohou nejvíce dlužníkům s nízkými příjmy a dlužníkům s dětmi. Podle Schillerové zmírní motivaci dlužníků přecházet do šedé ekonomiky.
Nyní zůstává dlužníkovi ze mzdy 6608 Kč plus 1652 Kč za každou vyživovanou osobu. K tomu se přidává pohyblivá složka, která činí jednu nebo dvě třetiny zbylého dlužníkova příjmu. Dlužník bez vyživovací povinnosti může nyní dosáhnout maximálně na 26 432 Kč, zbytek jeho mzdy se sráží ve prospěch věřitelů. Tuto hranici loni vláda výrazně zvýšila, a to proto, aby dlužníky motivovala pracovat a hledat si lépe placenou i kvalifikovanější práci.
Je však otázkou, zda to povede skutečně k zlepšení života nejchudších lidí. „V prvé řadě je důležité říci, že nejde o zvýšení nezabavitelného minima oproti stavu, před nějakými 8 lety, spíše jde o skokovou valorizaci. Za stávajícího režimu při rostoucích cenách především nájmů opravdu nejde důstojně existovat,“ uvedl pro Echo24 Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni.
„Zároveň je pravda, že snesitelnější život v exekuci může nejchudší lidi odradit od vstupu do insolvence. Druhým faktorem je, že nejchudší lidé s nízkými příjmy či senioři mohou mít problém, aby vůbec po zvýšení nezabavitelného minima dosáhli na minimální splátky v insolvenci. Ohroženi mohou být i lidé, kteří již v oddlužení jsou a díky poklesu srážek nesplatí po pěti letech hranici 30% svých dluhů,“ vysvětlil Hůle.
„Přesto všechno bylo neudržitelné nezabavitelné minimum nezvýšit. Kdyby bylo například navázáno na průměrnou mzdu, nemuseli bychom tento optický problém řešit, protože by tato hranice plynule rostla rok od roku,“ dodal.
Schválenou změnu zkritizovala také Česká asociace věřitelů. Poukázala na to, že zvýšení nezabavitelné částky bude mít negativní dopady pro věřitele, protože povede k jejich nižšímu uspokojení, případně k výraznému prodloužení doby splácení dluhu. „Na rozdíl od zákonodárců se nedomnívám, že by tato změna dokázala ve větší míře motivovat občany, kteří se dnes vyhýbají splácení a pracují načerno, k návratu do legálního systému,“ uvedl prezident asociace Pavel Staněk.
S návrhem na zvednutí nezabavitelné částky přišel poslanec za hnutí ANO Patrik Nacher. „Já jsem inicioval zvýšení nezabavitelné částky a to v návaznosti na novelu insolvenčního zákona. Řekli jsme si, že pokud mají mít změny zákonů nějakou účinnost, tak je potřeba to dělat v kontextu celku. My jsme jsi řekli, že je potřeba zvýšit horní hranici té částky od které se pro věřitele strhává všechno. To se zvýšilo od prvního června loňského roku a pak jsme iniciovali, že se zvýší i ta spodní hranice, tedy ta nezabavitelná částka, která se týká nízkopříjmových lidí, kteří nedosahují ani průměrných příjmů, to znamená seniorů, matek samoživitelek,“ uvedl Nacher pro Echo24.