1 Týdeník Echo

Týdeník Echo: Palachův odkaz, postmoderna proti civilizaci a nástup podcastů

NOVÉ ČÍSLO

Témata:

Titulním článkem nového čísla Týdeníku Echo je úvaha Petra Holuba nazvaná Co dnes říká Palach, věnovaná nejen osobnosti studenta, který před padesáti lety obětoval svůj život ve snaze vyburcovat společnost upadající do letargie počáteční „normalizace“. Autor si všímá, že probíhá jakési vytěsňování Palachova odkazu, a to „i na odborné úrovni, v tomto směru je vynikajícím svědectvím kniha Co byla normalizace? skrývající dva paradoxy.

Především ji v roce 2016 vydal Ústav pro studium totalitních režimů, který má za státní peníze odhalovat nedávnou minulost, autory jsou Michal Pullmann, který se loni stal děkanem Filozofické fakulty UK, na níž studoval Palach, a Pavel Kolář, který na téže škole získal vědecké hodnosti. Postoj nejslavnějšího studenta své alma mater připomínají tím, že nástup neostalinské normalizace interpretují úplně naopak než on sám. Podle Pullmanna a Koláře v normalizaci vůbec neexistoval rozpor mezi vládci a ovládanými,“ podotýká Petr Holub a cituje z uvedené práce: „Budeme-li obyvatelům socialistických států ex post připisovat jednoznačné postoje, jako například ,kolaborace‘ versus ,opozice‘, fungování diktatury příliš nepochopíme.“ Následující věta je Holubova parafráze: „Nemá prý smysl říkat, že se lidé dopustili kolaborace s diktaturou dovezenou na tancích cizí mocnosti, když usilovali o lepší pracovní podmínky nebo nákup nedostatkového zboží a nějak se přitom domlouvali s nižšími či vyššími představiteli režimu, případně s režimem samým.“

Esejem Postmoderna proti civilizaci přispěl do čísla Jefim Fištejn. Dospěl k závěrům: „Za dobu, co existuje, nedokázal postmodernismus navzdory slibům nabídnout ani vyšší morálku, ani úchvatné svaté pravdy. Chceme-li žít na zemi, nikoli na spáleništi, budeme muset dobrovolně souhlasit s tím, abychom byli spoutáni určitými pravdami, hodnotami a mýty vůči nám vnějšími. Nikdy nebudou dokonalé, budou vždy otevřené pro pochybnosti a kritiku. Ale pokud se rozhodneme, že nic takového neexistuje, přestaneme existovat my sami.“

Fenomén podcastů vysvětluje Ondřej Šmigol: „Zrod podcastů je potřeba hledat v roce 2001, kdy firma Apple spustila svou platformu pro legální stahování hudby iTunes a úspěšný přehrávač iPod. Lidé se brzy naučili do svých iPodů stahovat i jiné soubory než hudbu, a ty se tak staly synonymem poslechu za pochodu, což vedlo k vytvoření novotvaru podcast spojením slov iPod a broadcast (vysílání). V roce 2005 Apple přidal možnost stahovat podcasty v iTunes. Roku 2007 uvedl na trh iPhone, což odstartovalo smartphonovou revoluci a rozvoj přenosu dat. Poslouchání mluveného slova najednou nikdy nebylo jednodušší.“

Týdeník Echo přináší nejdůležitější společenské události doma i ve světě, jedinečné komentáře, exkluzivní analýzy a rozhovory od uznávaných osobností. Je pro nás důležitý film, literatura, architektura, výtvarné umění a samozřejmě i historie.

Digitální Týdeník Echo + komentáře Echo24.cz

od 199 Kč

Získejte plnou verzi jedinečných komentářů, esejí, exkluzivní analýzy a rozhovory s inspirativními osobnostmi a další klíčové texty Echo24.cz

Více info

Vážení čtenáři,
internetový deník Echo24 se rozhodl změnit podobu čtenářských diskuzí pod texty, které na našich stránkách publikujeme. Diskuzí se nově mohou účastnit pouze ti čtenáři, kteří jsou přihlášení a kteří mají zaplacený nějaký typ předplatného. To si můžete pořídit již od 149 korun měsíčně zde.

K tomuto kroku jsme se rozhodli kvůli neúměrně velkému počtu diskutujících, kteří nerespektovali pravidla slušné diskuze, napadali ostatní diskutéry a podobně. Navíc používali i různé anonymizéry, které jim umožňovaly se do diskuze vrátit i poté, co jim redakce jejich účet zablokovala.

Kvůli malému počtu členů redakce nebylo v našich silách neustále procházet všechny diskuze a mazat urážlivé či jinak nevhodné příspěvky. Slušní diskutující jsou nadále na našich stránkách vítáni.