Babišovy pomníky spějí ke konci: „udavačská“ Účtenkovka je zapomenuta, o EET je tvrdý boj

Kontrolovat živnostníky za záminkou narovnání podnikatelského prostředí spěje pomalu do konce. Někdejší ministr financí, premiér a dnes poslanec Andrej Babiš (ANO) totiž v minulosti zavedl chorvatský model kontroly v podobě Elektronické evidence tržeb, přes kterou se daly kontrolovat tržby obchodníků. Nová vláda však dopředu deklarovala, že hodlá EET zrušit kvůli vysoké byrokracii a také kvůli tomu, že není dodnes jasné, kolik do státní kasy přivedla příjmů. Už dříve skončila státní loterie Účtenkovka, která byla na EET navázaná a byla pod ostrou kritikou, že se jedná o udavačskou soutěž.

Místo narovnání podnikatelského prostředí ale zůstávají po těchto nástrojích smíšené pocity. Elektronická evidence tržeb totiž byla pod palbou kritiky od prvního dne svého zavedení v roce 2016 až do příchodu koronavirové krize. Právě v roce 2020 ministerstevo financí EET pozastavilo z důvodu, aby ulevila podnikatelům. Podle kritických podnikatelů tak došlo k nepřímému potvrzení, že pro živnostníky se jednalo jen a pouze o byrokratický nástroj, který nijak nepomáhal.

Spolu s tím však byla na elektronickou evidenci tržeb navázaná i Účtenkovka. Jednalo se o státní hazard v podobě loterie, kdy se každý měsíc slosovala čísla z vydaných účtenek. Projekt měl přimět nakupující, aby si účtenku odebírali. V případě nevydání účtenky od prodejce pak lidé mohli oznamovat, kdo jim účtenku nevydal. Ještě před zavedením tak po velké kritice skončil projekt udavačské stránky, kam mohli lidé hlásit nevydané účtenky.

Kontrola účtenkovky NKÚ

Účtenkovka se nyní dostala více do povědomí poté, co Nejvyšší kontrolní úřad vydal závěry kontroly na ministerstvu financí. Podle úřadu ministerstvo financí platilo dodavateli za účtenkovou loterii plnou cenu i v době, kdy se soutěž již nekonala. Podle závěrů NKÚ tak mělo protéct 14 milionů korun.

Úřad také ministerstvo zkritizoval, že se neprovedla žádná analýza soutěže po jejím ukončení. To ministerstvo odmítá spolu s tím, že resort financí musel platit kvůli smlouvě dodavateli za Účtenkovku, i když už neprobíhala.

Daňoví poplatníci však Účtenkovku dotovali ale už v minulosti. Aby stát více zapojil občany do loterie, tak připravoval reklamní kampaně. V roce 2018 vydalo ministerstvo financí na reklamu 1,6 milionu korun. V roce 2017 zaplatil tehdejší resort Aleny Schillerové (ANO) skoro 6 milionů korun. Celková částka za náklady na účtenkovou loterii měla být ve výši 231 milionů korun za období 2017 až 2021.

Podobně jako Účtenkova směřuje i Elektronická evidence tržeb ke svému konci. O zrušení se snaží vládní poslanci, kteří mají ve sněmovně většinu. Projednávání jsou však velmi zdlouhavá a zejména poslanci hnutí ANO nechtějí, aby se nyní pozastavená EET zrušila. Za velkou zastánkyni platí zejména Alena Schillerová, která nařkla současného šéfa státní kasy Zbyňka Stanjuru (ODS), že chce státní rozpočet obrat o 13 miliard korun každý rok.

Částka však není nijak potvrzená a zejména Piráti dlouhodobě poukazují na to, že se nedá přesně spočítat přínos EET. Vládní poslanci poukazují i na jiná čísla, podle kterých EET stojí každý rok podnikatele 1,5 miliardy koun a stát půl miliardy korun. Podle důvodové zprávy ke konci EET se přesněji hovoří o částce 463 milionů korun ročně, o které přichází stát kvůli EET.