Belgičan prý nalezl skrýš ztraceného artefaktu. Prahnul po něm i Hitler
Honba za pokladem
NOVÉ
Zdroj: Wikimedia Commons
Pod náměstím v belgickém Gentu se prý nachází část vzácného oltáře z 15. století. Myslí si to tamní spisovatel Gino Marchal, jemuž se údajně podařilo rozluštit šifru zloděje, který malovaný panel v roce 1934 odcizil. Zatímco jedni Marchalovi spílají, že se na sebe pouze snaží strhnout pozornost, druzí, včetně gentského starosty, mu bezmezně věří.
„Kancelář veřejného prokurátora bere tuto teorii velmi vážně… Vyšetřování oné krádeže nebylo nikdy dokončeno,“ řekl podle informací deníku The Guardian na tiskové konferenci starosta Gentu, Daniël Termont. V součinnosti s detektivy, kteří na případu ukradeného panelu v současnosti pracují, prý plánuje podniknout další kroky.
Celý incident se odehrál v roce 1934. Neznámý pachatel tehdy z místní katedrály odcizil dva z malovaných oltářních panelů. Jeden sice brzy po krádeži vrátil, ten druhý, zvaný Spravedliví soudci, je dodnes ztracen. Jelikož se ho nepodařilo dlouhou dobu nalézt, byl v 50. letech byl nahrazen kopií.
Tajemství ve stolní zásuvce
Případ nabral nečekaný spád již pár měsíců po krádeži. Ve městě tehdy zemřel jakýsi makléř jménem Arsène Goedertier. „Jenom já vím, kde obraz je. Je to napsáno v obálce v zásuvce mého stolu,“ svěřil se se svým činem na smrtelné posteli. Pozůstalí pak na řečeném místě nalezli štos čtrnácti dopisů. Právě z obsahu jednoho z nich Marchal, spolu s kolegou Marcem de Belem, údajně rozluštili polohu, kde se má dodnes ukradený předmět skrývat.
„Ve čtrnáctém dopise bylo šest slov, která byla velmi zvláštní,“ řekl Marchal o podstatě klíče k rozluštění záhady. „Přišel jsem na to, že čtyři z těchto slov identifikovala místa v Gentu, i když pod staršími názvy. Páté slovo bylo číslo 152. Když půjdete 152 metrů od těchto čtyř míst, dojdete na místo, kde se tyto cesty setkávají. A toto místo je velmi blízko kavárně, kam Goedertier často chodil,“ vysvětlil dále Guardianu.
Starosta odhání hledače pokladů
Ačkoliv Marchal přesnou lokaci skrýše nezveřejnil, sdělil, že se nachází někde na gentském náměstí Kalandeberg Starosta města proto raději již vyzval možné hledače pokladů, aby na náměstí nepodnikali žádné vykopávky. „Prosím, nekopejte na Kalandebergu žádné díry. Toto je práce pro policii a kancelář veřejného prokurátora,“ sdělil Termont na tiskové konferenci.
Fascinujícími závěry Marchalova pátrání se však nenechávají oslnit všichni. Podle některých se autor na sebe pouze snaží strhnout mediální pozornost za účelem zvýšení prodejnosti své nové knihy. „Kdyby tato nová teorie byla pouze kouskem k propagaci knihy, nikdy bych s nimi nespolupracoval. A město by neposkytlo radnici pro konání této tiskové konference,“ bránil autora starosta.
Hitler oltáři nedokázal odolat
Gentský oltář, který roku 1432 vytvořila dvojice bratrů Hubert a Jan van Eyck, se skládá z dvanácti malovaných panelů poskládaných ve dvou řadách. Odcizený panel Spravedliví soudci se nacházel v levém dolním rohu oltáře. Celé dílo je vysoké 3 metry a široké 5 metrů.
Tabulový oltář v průběhu věků fascinoval řadu lidí. Za první světové války se ho zmocnili Němci, ovšem na základě mírové Versailleské smlouvy ho následně museli vrátit. Ruce po něm znovu vztáhli i v roce 1942. Tehdy oltář zařadili do zvláštní umělecké sbírky pro samotného říšského kancléře Adolfa Hitlera. „Hitler nedokázal Gentskému oltáři odolat. Kromě toho měl za to, že patří Německu,“ píše badatel Brinkley Howard a dodává, že jeho uzmutím chtěl Vůdce alespoň částečně napravit křivdu z Versailles.
Po válce však byl Gentský oltář opět vrácen na své místo. Dodnes mu však chybí původní panel Spravedlivých soudců. Na jak dlouho, to závisí i na pravdivosti závěrů Gina Marchala.
