Zadlužování je nezbytné, hájil rozpočet Zeman. Před poslanci musel sedět

Druhý úplný lockdown si nemůžeme dovolit, ekonomika by klekla a proto se musíme zadlužit. Prohlásil to prezident Miloš Zeman, který před poslanci vystoupil a obhajoval rozpočet Babišovy vlády. Do Poslanecké sněmovny vstoupil s ortézou na ruce a s podporou dvou ochránců. Během svého vystoupení musela hlava státu sedět kvůli silným bolestem v nohou.

Prezident Zeman tradičně vystoupil před zákonodárci během prvního čtení zákona roku, jak se zákon o státním rozpočtu nazývá. Vystoupení rozdělil do tří částí, kdy nejprve popsal kontext tvorby rozpočtu a poté příjmovou a výdajovou stránku. V úvodu se pochválil za to, že v minulosti se snažil o snižování dluhu. „Již v roce 1990 jsem byl zvolen předsedou rozpočtového výboru Federálního shromáždění. A jako premiér jsem se snažil při snižování deficitu rozpočtu,“ řekl Zeman.

Za to ale hned sklidil kritiku od pravicové ODS, podle které na tom nemá žádnou zásluhu Zeman, ale zakladatel Občanské demokratické strany Václav Klaus. „Zapomněl dodat, že ho v deficitech brzdila ODS a Václav Klaus Opoziční smlouvou, respektive Tolerančním patentem. Jinak by deficity rozjel víc. Co nestačil Miloš Zeman, dohnali další socialisti Špidla a Sobotka,“ uvedl poslanec Jan Skopeček.

Zeman se pak vrátil ke klíčové události, která zamávala jak s životy občanů, tak s rozjetou ekonomikou. „Žili jsme v klidném konjunkturálním období s trvalým ekonomickým růstem a excelentní mírou nezaměstnaností a snižování dluhu na hrubém domácím produktu. Byla to krásná léta a je třeba ocenit vládu, že přispěla k těmto výsledkům. Poté ale přišla epidemie. V první vlně jsme museli opustit adoraci hospodářského růstu, abychom zachránili lidské životy, což se do značné míry podařilo,“ řekl Zeman. Ten poté dodal, že druhé kompletní uzavření ekonomiky si již nemůžeme dovolit, takže nám zbývá zadlužování.

Sám také označil diskuzi nad rušením superhrubé mzdy za hloupou. Podle něj je podstata celé věci jinde, tedy ve výši daňové sazby. „Je to velmi obtížné rozhodování. Vidím rozumný kompromis, že snížení daně z příjmů bude časově omezeno dvěma lety. Neumím si představit, že by ekonomika musela v dalších letech snášet takovou ránu pod čáru ponoru,“ dodal Zeman.

Prezident také rozporoval někdejší výrok ministryně financí Alena Schillerové, podle které se nakopne spotřeba a ekonomika tím, když zaměstnanci dostanou více peněz. „Existuje také spoření a při celkové nejistotě ve všech příjmových skupinách budou preferovat úspory a vytváření rezerv na horší časy. Tento přeliv do úspor může být dominantní a bude převyšovat spotřebu domácností,“ dodal.

Ten se také postavil proti nápadu odborů zavést dva dny volna ke státnímu svátku 17. listopadu a následnému možnému snížení počtu nakažených koronavirem. Podle Zeman by tím ekonomika přišla o 24 miliard korun. Vládě také doporučil, aby zrušila daňové výjimky, které jsou dle něj ve výši 380 miliard korun. Konkrétně uvedl, že by zrušil základ daňové slevy na polatníka. Na závěr také vyslovil přání, aby rozpočet na rok 2022 byl ve schodek do 100 miliard korun a aby se ušetřilo na daňových výjimkách 250 miliard korun.

Podle poslance Pirátů Mikuláše Ferjenčíka ale takto zakročit jednoduše nejde. „Zeman nepřímo navrhl zrušení základní daňové slevy na poplatníka a daňového osvobození důchodů. Bez těchto kroků není možné jeho ořezání daňových výjimek o 250 miliard korun dosáhnout. Buď je to diletant nebo asociál,“ řekl Ferjenčík.