Papež povolil převézt ostatky kardinála Berana do Česka

Papež František povolil převoz ostatků kardinála Josefa Berana do České republiky. Informaci České televize telefonicky potvrdil český velvyslanec ve Vatikánu Pavel Vošalík. Papež tak učinil v souladu s poslední vůlí zesnulého kněze, který zemřel v roce 1969 ve vatikánském vyhnanství. Vláda v tehdejším Československu nepovolila převézt do vlasti tělo bývalého politického vězně nacistických okupantů i komunistického režimu. Převoz by se mohl uskutečnit v dubnu.

„Kardinál Josef Beran si ve své poslední vůli přál být pochován v Praze nebo v rodné Plzni. Kardinál Dominik Duka touží po naplnění tohoto záměru,“ řekl v listopadu České televizi mluvčí pražského arcibiskupství Stanislav Zeman.

Kardinál Beran projevil přání být pohřben v chrámu svatého Víta na Pražském hradě, případně v hrobě svých rodičů v rodné Plzni.

„Velvyslanec Vošalík telefonicky o rozhodnutí papeže informoval kardinála Dominika Duku,“ řekl mluvčí pražského arcibiskupství Stanislav Zeman. Kardinál je v zahraničí a podrobnosti převozu ostatků se budou upřesňovat po Dukově návratu do České republiky. „Teď je čerstvý souhlas papeže, o detailech včetně termínu se teprve bude jednat,“ řekl mluvčí.

Vošalík označil za reálný termín druhou polovinu dubna. Česká strana o převoz Beranových ostatků usilovala dlouhodobě. V Praze by měly spočinout patrně v hrobce arcibiskupů ve svatovítské katedrále během letošního roku při stém výročí vzniku republiky. Podle neoficiálních informací se uvažovalo o konci dubna u příležitosti svátku sv. Vojtěcha (23. dubna), případně o 28. září spojeném se svátkem sv. Václava. Při té příležitosti by mohly být ostatky nejprve vystaveny ve Staré Boleslavi a poté převezeny do Prahy.

Josef Beran byl 33. arcibiskup pražský a v letech 1946 – 1969 primas český. Šlo o duchovního, který si vytrpěl perzekuci jak ze strany nacistů, tak ze strany komunistů. Po atentátu na Heidricha v roce 1942 byl tehdy ještě jako rektor pražského arcibiskupského kněžského semináře vězněn v koncentračních táborech v Terezíně a v Dachau.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Po komunistickém převratu, odmítl již jako primas český podřídit českou katolickou církev komunistickému režimu. V letech 1949 až 1963 byl proto protiprávně internován na různých místech Československa a tudíž po většinu času nemohl spravovat diecézi.

V roce 1963 byl propuštěn z internace. Nemohl však nadále vykonávat arcibiskupský úřad. Poslední léta svého života strávil ve vyhnanství v Římě, kde v roce 1969 zemřel na rakovinu plic. Když zemřel, chorvatský kardinál Šeper jej označil za druhého svatého Vojtěcha. Beran byl jako jediný Čech pochován po boku papežů v kryptách svatopetrské baziliky.

Čtěte také: Papežovo poselství Urbi et Orbi: Mír pro Jeruzalém a dialog s KLDR