Restaurace, vleky, spodní prádlo. Výroky členů Babišova kabinetu se opět rozcházejí s realitou

Zatímco na tiskové konference po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO) příliš často nechodí a odsouhlasená opatření nechává vyhlašovat ministry, neváhá zároveň opakovaně předjímat výsledky jednání do médií. Po obratech například při otevírání vleků tak nyní poměrně jistě předjímal i povolení prodeje spodního prádla, to však vláda nakonec odmítla.

V neděli premiér Andrej Babiš ohlásil, že dojde k rozšíření povoleného sortimentu v maloobchodních prodejnách. „Od úterý, předpokládám, že vláda to schválí, rozšíříme segment maloobchodu, to znamená papírnictví, prodejny s dětským oblečením a obuví, prodejny spodního prádla,“ vyjmenoval Babiš zboží, které budou opět moct prodávat malé obchody i obchodní řetězce.

O den později však vláda rozhodla, že se výjimky budou týkat jen papírnictví a dětského oblečení či obuvi. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) vláda pečlivě zvažovala, co je velmi důležité a co může zásadním způsobem ovlivnit fungování domácností. Přednost dostaly malé děti, uvedl. Situace s ohledem na šíření koronaviru není podle něj stabilizovaná, nebylo možné vyhovět všem požadavkům.

Podporu pro návrh včetně prodeje spodního prádla přitom vyjádřila před jednáním vlády i koaliční ČSSD. „Pokládáme to za logickou úpravu, která neznamená zvýšené riziko z hlediska epidemie,“ řekl vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček s tím, že to vidí jako maximum možného rozvolňování.

Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu přitom patří spodní prádlo spolu s papírnictvím a dětským oblečením ke třem nejžádanějším druhům zboží ze strany zákazníků. „Zatímco na hračky nebo oblečení pro dospělé si jde klidně dva měsíce počkat, pastelky, oblečení pro nejmenší nebo ponožky lidé potřebují průběžně. Ne každý si navíc může dovolit k objednávce zboží za 50 korun platit dalších 110 korun poštovného,“ řekl prezident svazu Tomáš Prouza.

Vláda čelí dlouhodobě kritice za komunikaci koronavirových restrikcí od podnikatelů, odborníků či opozičních politiků. Na podzim například ministři způsobili problémy restauracím či pivovarům, když se rozcházeli ve výrocích o možném sestoupení na nižší stupeň protiepidemického systému (PES), nakonec k němu sice došlo, ale opět v jiném než původně avizovaném termínu.

V prosinci se pak palčivou stala mimo jiné otázka lyžařských areálů, premiér Andrej Babiš původně hovořil o otevření 24. prosince podobně jako v Rakousku, už o den později však ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) termín měnil na 18. prosince. Tehdy se lyžařské areály mohly nakonec na několik dní otevřít, ale bez možnosti návštěvníky ubytovat v hotelech či penzionech.