Koronavirus je pryč, stav nouze zůstává

KOMENTÁŘ

Koronavirus je pryč, stav nouze zůstáváNOVÉ
Roušku má i John Lennon Foto: Petr Podaný
1
Komentáře
Petr Holub
Sdílet:

Hlavní zprávy

V uplynulém týdnu evidovaly tuzemské laboratoře v průměru padesát nových případů koronaviru denně. Nouzový stav vyhlášený na obranu před infekcí se přesto bude prodlužovat, případně se nahradí tzv. stavem pandemie. Málokterý údaj postihuje lépe absurdní poměry, které panují v Česku.

Vývoj posledních dnů potvrdil prognózu izraelského matematika Isaaca ben Israela, jak ji publikoval už 19. dubna v The Times of Israel. Počet nově nakažených roste exponenciálně až do šestého týdne od vypuknutí epidemie, uvedl expert, pak jich přibývá víceméně stejným tempem a od osmého týdne bilance klesá. V tom se epidemie covid-19 chová obdobně jako sezonní chřipka.

 

Ben Israelovo tvrzení potvrdily mimo jiné poslední údaje o úmrtnosti ve dvaceti evropských zemích z databáze Euromomo, kam patří také Itálie, Španělsko, Francie, Velká Británie, Belgie a Nizozemsko. Úmrtnost v nich pod vlivem epidemie dosáhla vrcholu počátkem dubna, tedy v šestém týdnu od svého začátku, a v osmém týdnu už začala prudce klesat. Stejně vypadají křivky úmrtnosti při chřipkové epidemii. Rozdíl je v tom, že mimořádná úmrtnost u covid-19 byla vyšší než u chřipky. Silné chřipkové epidemie let 2017 a 2018 si navíc připsaly 100, respektive 110 tisíc obětí, u covidu to bylo k 3. květnu 130 tisíc. Přesně byl covid proti chřipce roku 2018 zhoubnější o 17 tisíc obětí, přitom už lze vyslovit prognózu, že se rozdíl po dalších týdnech zvýší jen v řádu tisíců. Na rozdíl od případů chřipky z posledních let zatím ustupuje nový koronavirus rychleji.

Předpověď izraelského vědce vyšla a o to naléhavější jsou otázky, jimiž se jeho studie obrátila na veřejnost už před čtrnácti dny. „Průběh epidemie je společný pro všechny země, ve kterých byla nemoc objevena, bez ohledu na to, jak na ni reagovaly. Některé zavedly okamžitou karanténu (v originále ‚lockdown‘), která zahrnovala nejen sociální odstup a zákaz vycházení, ale také vypnula ekonomiku. Někteří infekci jakoby ignorovali a pokračovali v téměř normálním životě jako Tchaj-wan, Korea nebo Švédsko. Další začali se shovívavou politikou, ale brzy přešli k přísné karanténě, jako to bylo v Itálii a New Yorku,“ bilancuje ben Israel. Ve všech zemích probíhala epidemie stejným způsobem, pokud jde o počáteční růst a úbytek nemoci. Ani sociální odstup ani vypnutí ekonomiky průběh nezkrátil a v tomto směru neměla ani nejpřísnější karanténa viditelný efekt.

Šlo to i jinak

Politici a zdravotníci zemí s přísnou karanténou včetně Čechů, brání svůj postup argumentem, podle kterého nebylo možné dopředu vědět, co všechno koronavirus dokáže. Stačilo počkat s uzavřením země čtrnáct dnů a Čechy zasáhla stejně silná vlna jako obyvatele Lombardie. Ani izraelský matematik nezpochybňuje fakt, že úplná karanténa omezuje šíření viru. „Jak se však ukazuje, podobného poklesu infekce se dosáhlo také v zemích, které nevynutily úplné vypnutí,“ upozorňuje ben Israel s tím, že konečnou odpověď přinese až další výzkum

Pochyb není o tom, že nejvíc škodí ekonomice nejpřísnější karanténa. Proto země, které ji použily, musí při první příležitosti zrušit krizová opatření a okamžitě poslat do regulérní práce pokud možno sto procent práceschopného obyvatelstva. Podle ben Israela se v takovém případě obnoví ekonomický provoz během jednoho až dvou týdnů.

V Česku začal osmý týden epidemie 20. dubna. Od té doby je z ekonomického pohledu nebezpečné udržovat nouzový stav sice s výjimkami, přesto s trvajícím omezením pohybu, se zavřenými školami a restauracemi, zabedněnými přechody a povinností nosit roušky mimo vlastní byt. Tuzemská vláda mohla ekonomiku naplno rozjet před 14 dny, prodlužováním nouzového stavu ještě o další týdny už překračuje hranice zdravého rozumu. Přece každý měsíc zastavené ekonomiky může snížit hrubý domácí produkt o osm procent.

×

Podobné články