V4 v Bruselu s prosazováním integrace Severní Makedonie a Albánie neuspěla
Evropská rada
NOVÉ
Foto: FB účet A. Babiše
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se ani během dlouhého nočního jednání neshodli na zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií. Novinářům to řekl finský premiér Antti Rinne, podle něhož budou sporné téma řešit i na ranním pokračování rozhovorů. Unijní lídři naproti tomu potvrdili závazek omezení dodávek zbraní Turecku v reakci na jeho vojenskou ofenzivu v Sýrii. Český premiér Andrej Babiš vyjádřil nad tím, že přístupová jednání se dvěma balkánskými zeměmi EU nezahájila, zklamání.
Političtí vůdci po rychlém odpoledním přijetí závěrů k brexitové dohodě více než pět hodin debatovali o zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií. Evropská rada oběma státům slíbila začít jednání do konce října, pokud splní stanovené podmínky. Podle Evropské komise Tirana i Skopje požadavkům vyhověly, avšak summit se na slíbeném kroku neshodl.
Podle unijních diplomatů byla proti rozšíření o oba státy Francie a několik dalších zemí. Naopak visegrádské země se snažily vyvinout aktivitu a poslaly šéfovi Evropské rady Donaldu Tuskovi společný dopis na podporu rozšíření. Paříž, která dlouhodobě podmiňuje zahájení rozhovorů reformou přístupových kritérií, však trvala na svém a politici nakonec shodu nenašli. Podle Rinneho budou o rozšíření znovu diskutovat po krátké noční přestávce.
S ostatními premiéry V4 jsme všem členským státům ráno poslali dopis. EU totiž nedrží slovo. Severní Makedonii a Albánii jsme slíbili, že s nimi začneme vyjednávat o vstupu. To se k našemu velkému zklamání pořád nestalo a mně to přijde velmi neseriózní. https://t.co/13Wbe1ykBN pic.twitter.com/gft4XyARZf
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) October 17, 2019
Český premiér Andrej Babiš vyjádřil z výsledku jednání o rozšíření EU zklamání. Severní Makedonie a Albánie podle něj dostaly jasné přísliby, že s nimi EU v říjnu rozhovory zahájí a i Evropská komise podle něj na summitu jasně řekla, že obě země splnily dané podmínky. Zahájení rozhovorů přitom podle Babiše mohlo být symbolickým gestem. „I kdyby začaly ty rozhovory, tak můžou trvat deset, patnáct let,“ zdůraznil.
Zvláštní zklamání vyjádřil Babiš nad tím, že prezidenti a premiéři zemí EU nezahájili na summitu přístupová jednání se Severní Makedonií. Žádný jiný stát totiž podle něj neudělal tolik pro to, aby se s ním jednat začalo včetně změny vlastního jména. Lídři EU by se podle českého premiéra k debatě o rozšíření vrátí na některém z příštích summitů.
Naproti tomu debata o postizích vůči Turecku byla krátká a političtí vůdci stvrdili závěry přijaté již unijními ministry zahraničí začátkem týdne. Summit v přijatých závěrech podpořil „zastavení vydávání licencí pro prodej zbraní Turecku“. Členské země zároveň opět odsoudily tureckou ofenzivu a vyzvaly Ankaru k jejímu ukončení.
Ankara zahájila operace v severovýchodní Sýrii minulý týden s odůvodněním, že chce vyčistit oblast u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje syrské kurdské milice. Ve čtvrtek se s Washingtonem dohodla na pětidenním klidu zbraní.
Český premiér Babiš po jednání kritizoval, že EU postižený region „vyklidila“ a na dění v něm nemá vliv. „Evropa není u toho,“ řekl. Dění v Turecku a Sýrii se Česka podle něj přitom přímo týká. Zmínil například, že se v souvislosti s konfliktem hovoří o možné nové uprchlické vlně. Za „absolutně nepřijatelnou“ označil pak Babiš vraždu kurdské političky Hevrin Chalafové. „Otázka je, kdo za to může, proč k tomu došlo a jestli Evropa dělá maximum pro to, abychom tomu zabránili,“ dodal.
