Ukrajina přišla o více než 40 procent území, které obsadila v ruské Kurské oblasti, při překvapivé invazi letos v létě. Informovala o tom agentura Reuters s odv ...
Opatření proti koronaviru bývají přirovnávána k válce. Ve většině dobrých válečných filmů (tedy alespoň těch, které dobře končí) se opakuje scéna, kdy hrstka hrdinů na konci sil odolává násobné přesile nepřítele. Vtom v dálce zazní válečný roh nebo motor stíhačky (záleží na období) a spojenecké posily na poslední chvíli zvrátí prohranou bitvu. V boji proti covidu roli zázračné posily hraje vakcína. Ve filmech občas jsou také prostřihy na velitele spojenecké armády, jak se rozčilují nad pomalým tempem nebo musí přechytračit své byrokratické nadřízené. Zdá se, že v EU to takto nefunguje.
Jako první schválila nasazení vakcíny od Pfizeru 2. prosince Velká Británie, následovaly USA 11. prosince. Vakcínu již také schválily například Kanada, Izrael nebo Bahrajn. Jen EU stále vyčkává. Původní termín, kdy Evropská léková agentura (EMA) měla ohlásit své rozhodnutí, bylo 29. prosince. Tou dobou podle britského očkovacího plánu by vakcínu měli dostat všichni Britové nad 75 let. Jen tento cíl by měl za následek masivní sražení úmrtí na koronavirus, neboť lidé nad 75 tvoří 65 % covidových obětí. Každý den, kdy se neočkuje, tak pro Evropu znamená tisíce mrtvých navíc a nevyčíslitelné ekonomické škody.
Není tedy divu, že tlak na EMA, aby zrychlila svůj rozhodovací proces, roste.Naštvaní jsou zejména Němci, vzhledem k tomu, kde byla vakcína Pfizeru vynalezena. V posledních dnech v Německu umírá kvůli koronaviru 500 lidí denně. Pomalost schvalovacího procesu EMA však kritizovali lídři Itálie a Polska.
EMA se brání, že zvažuje „podmíněné rozhodnutí o registraci“, což je delší a více dokumentace vyžadující proces než „nouzové schválení“, které vakcíně udělila Británie, USA a další země. Výsledkem má být, že vakcína od Pfizeru dostane roční plnohodnotnou licenci, zatímco v ostatních státech musí fungovat pouze v nouzovém režimu. To je sice pravda, ale co se počítá, je výsledek a ten je, že USA a Británie již očkují, zatímco EU pořád čeká.
EMA také tvrdí, že delší proces zkoumání vakcíny má pomoci rozptýlit obavy odpíračů očkování. Zdá se ale pochybné, že měsíc zkoumání navíc přesvědčí lidi, kteří si stěžují, že za normálních okolností vývoj vakcíny trvá několik let.
Navíc za zdlouhavým procesem možná ani nestojí odpovědnější zkoumání bezpečnosti vakcíny, ale evropská byrokracie. Na schvalovacím procesu se podílejí zástupci ze všech 27 členských států, každý z nich do toho může mluvit.
Britové tak tvrdí, že brexit nese první ovoce, vyhnuli se eurobyrokratickému peklu a již očkují. Zastánci EU upozorňují, že Británie je stále v přechodném období, takže rozhodování EMA se vztahuje i na ni. Vakcínu mohla schválit díky pravidlu, že nouzové použití nových léků na svém území si země mohou schválit samy. Jenže pouze Británie na odchodu se k tomuto kroku rozhoupala. I rozčilující se Německo podřídilo evropskou solidaritu zdraví svých občanů.
Foto: Týdeník Echo
Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn tak zdůraznil, že Německo odmítá schvalovací proces na státní úrovni a v nouzovém režimu. „Vydali jsme se evropskou cestou,“ uvedl. Dodal, že o evropském duchu se nesmí hovořit jen v dobrých časech, ale i v těžkých dobách, které svádějí k nacionálním řešením. Možná rozhodování v těžkopádném centru není nejlepší strategie v době bezprostřední krize, pokud národní instituce jsou schopné postupovat rychleji. Německý tlak nakonec zapůsobil a EMA posunula mimořádné zasedání o vakcíně Pfizeru na 21. prosince. Poté ji ještě musí formálně schválit Evropská komise, což by se mělo stát do tří dnů. I tak se ale EU dočká vakcíny o tři týdny později než Británie.
Je však také pravda, že v případě Česka je zdržení vakcinace zapříčiněné v Bruselu ten nejmenší problém. Zatímco Němci již mají připraveno stovky očkovacích center, plány distribuce rozepsané na minuty a začít s očkováním chtějí jen pár dnů poté, co vše schválí EMA, v Česku se celý proces teprve rozbíhá. Ministr zdravotnictví Jan Blatný prohlásil, že začátek očkovací kampaně očekává šest až osm týdnů od schválení vakcíny. Analýza poradenské společnosti Ernst & Young, podle které se má proces distribuce vakcíny připravit, teprve vzniká. Srovnatelně velký Izrael (cca 9,3 milionu obyvatel) chce mít naočkovanou celou populaci za pět měsíců. Vzhledem k tomu, že má začít každým dnem, znamená to konec vakcinace někdy na přelomu dubna a května. Británie doufá, že pandemii by mohla díky očkování potlačit do Velikonoc. Česká vakcinační strategie počítá s naočkováním v prvním čtvrtletí 2021 milionu lidí, ve druhém 2,62 milionu. Jak upozornil předseda Starostů Vít Rakušan, kdybychom měli stejně ambiciózní plány jako Francie, Rakousko nebo Německo, proočkovalo by se 2,5 milionu lidí během tří měsíců.
Potvrzení o očkování se velmi pravděpodobně stane stane dokumentem nutným k cestování do zahraničí. Státy si budou hlídat, aby k sobě nepouštěly nakažené. Pokud se to stane skutečností, hrozí, že kolem České republiky se potáhne nová železná opona. Tentokrát ne kvůli komunismu, ale vládní neschopnosti.
00:01
