Porošenko podepsal výnos o zavedení válečného stavu v zemi. Ruská FSB vyslýchá zadržené Ukrajince
INCIDENT V KERČSKÉM PRŮLIVU
AKTUALIZOVÁNO
FOTO: shutterstock.com
Ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal výnos, který v zemi zavádí válečný stav. O jeho uvedení v platnost budou večer jednat ukrajinští poslanci na mimořádném zasedání. S odvoláním na oznámení prezidentského úřadu o tom informovala ukrajinská média. Podle návrhu by válečný stav měl platit od středy po dobu třiceti dnů. Zadržené ukrajinské námořníky vyslýchá ruská tajná služba FSB, píše agentura TASS.
Kyjev tak reaguje na nedělní incident v Kerčském průlivu, kde ruské úřady zadržely tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva a 24 námořníků. Mají být postaveni před soud a "náležitě potrestáni", napsala agentura TASS. Před soud by údajně měli předstoupit už v úterý. Agenti kontrarozvědky FSB některé ze 24 zadržených Ukrajinců vyslýchali. Ruští představitelé tvrdí, že mezi nimi jsou ukrajinští tajní agenti. Tři námořníci byli podle ruských i ukrajinských médií zraněni.
Podle TASS byl například vyslechnut jistý Andrij Drač, kterého ruská agentura označila za operativce ukrajinské vojenské rozvědky. Stálý zástupce Ruska v Radě bezpečnosti OSN Dmitrij Poljanskij na mimořádné schůzi rady v New Yorku prohlásil, že na palubě ukrajinských lodí byli dva ukrajinští rozvědčíci. Podle FSB právě oni ukrajinskou "provokaci" řídili.
Podle Poljanského zadržená ukrajinská plavidla rovněž převážela radikály, kteří chtěli vyhodit do povětří nový most spojující ruskou pevninu s anektovaným Krymem. Most, jehož výstavba začala v roce 2016, letos v květnu otevřel pro automobilový provoz ruský prezident Vladimir Putin.
Text výnosu o vyhlášení válečného stavu v noci na pondělí schválila ukrajinská bezpečnostní rada, která navrhla vyhlásit válečný stav okamžitě s dvouměsíční, tedy ze zákona maximální, platností. Prezident ale prohlásil že navrhuje na celém území státu vyhlásit válečný stav s platností od středečního rána, a to jen po dobu třiceti dnů.
Není to vyhlášení války. Volby to neovlivní, řekl Porošenko
Porošenko zároveň zdůraznil, že navrhovaný krok neovlivní termín konání prezidentských voleb naplánovaných na konec března příštího roku. Ukrajinská opozice prezidenta podezírá, že dramatickým opatřením hodlá datum voleb posunout, protože průzkumy veřejného mínění mu nedávají příliš šancí na vítězství. Stejný argument opakovaně používá i Moskva.
Porošenko podle agentury Unian délku navrhovaného válečného stavu zkrátil právě proto, aby nekolidoval se začátkem volební kampaně.
Prezident ve zdůvodnění svého postupu uvedl, že po agresivních akcích Ruska v Kerčském průlivu nelze vyloučit ani další, možná i pozemní útoky proti ukrajinské svrchovanosti. Vyhlášení válečného stavu nicméně podle Porošenka neznamená vyhlášení války. "Vůbec to neznamená, že by Ukrajina zahájila jakékoli útočné akce. S nikým se nechystáme válčit. Válečný stav se vyhlašuje výhradně kvůli obraně," citovala hlavu státu Ukrajinska pravda.
"Válečný stav neznamená, že bychom odmítali politické a diplomatické cesty k osvobození ukrajinských území," řekl prezident a dodal, že zavedení válečného stavu nebude omezovat ústavní práva a svobody občanů.
Podle Porošenkova dekretu má generální štáb ukrajinské armády zorganizovat protivzdušnou obranu klíčových vládních objektů a připravit částečnou mobilizaci. V nezbytném počtu mají být k "výcvikovým shromážděním" povolány armádní zálohy. Tajná policie SBU má posílit kontrarozvědnou činnost a pohraničníci mají zvýšit ochranu administrativní hranice mezi Ukrajinou a okupovaným Krymem. Jeden článek Porošenkova dekretu podléhá utajení.
Rusko před incidentem zpřísnilo kontrolu provozu v Kerčském průlivu s odůvodněním, že krymští Tataři a ukrajinští nacionalisté připravují teroristické útoky proti Krymskému mostu, kterým Moskva spojila okupovaný poloostrov s ruským územím. Podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova "oficiální ukrajinské osobnosti nejednou slibovaly zahájit přípravy k pumovému útoku proti Krymskému mostu".
Ruská pohraniční stráž, spadající pod tajnou službu FSB, v neděli u Kerčského průlivu zadržela tři ukrajinské vojenské lodě s 23 námořníky, kteří se pokoušeli proplout z Oděsy do Mariupolu skrz Kerčský průliv, přes který Rusko postavilo most na anektovaný poloostrov Krym. V reakci Ukrajina uvedla své ozbrojené síly do pohotovosti. Ukrajinský prezident Petro Porošenko vyzval Rusko, aby zadržené námořníky propustilo. Obě země se vzájemně obviňují z incidentu a z porušení mezinárodního práva.
Rusko s Ukrajinou se obviňují navzájem
Kyjev a Moskva se vzájemně obviňují z odpovědnosti. Rusko prostřednictvím své ombudsmanky ujistilo, že tři zranění Ukrajinci nejsou v ohrožení života. Kvůli incidentu se také sejde Rada bezpečnosti OSN, Komise NATO-Ukrajina či rada Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Z Kyjeva znějí výzvy ke zpřísnění západních sankcí proti Rusku.
Moskva obviňuje Kyjev, že incident schválně vyprovokoval, aby nynější ukrajinské vedení mělo záminku k zavedení stanného práva a udržení se u moci, jakož i ke zpřísnění západních sankcí proti Rusku.
Incident "páchne volebními hrami", uvedl mluvčí Dmitrij Peskov v první reakci Kremlu. Šlo o "jednoznačnou provokaci" Kyjeva, tvrdí šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov a vyzývá Západ, aby pomohl přivést k rozumu ukrajinské politiky, kteří "se pokoušejí získat politické body válečnickou hysterií".
"Cíle jsou jasné: 'otřást' Ukrajinou vyhlášením válečného stavu, zmobilizovat protiruské nálady na Západě a zpřísnit protiruské sankce," usoudil Lavrovův náměstek Grigorij Karasin. "Je zjevné, že na tomto pozadí bude pro Porošenka snazší rozvinout předvolební kampaň," dodal.
Vyhlášení válečného stavu, který by v zemi měl platit po 60 dní, by podle agentury AP znemožnilo zahájení prezidentské volební kampaně, které je naplánováno na 30. prosince. Někteří poslanci proto obvinili Porošenka z pokusu ovlivnit blížící se prezidentské klání.
Prezidentské volby na Ukrajině mají být v březnu příštího roku. V průzkumech veřejného mínění zatím vede šéfka opozice, bývalá premiérka Julija Tymošenková. Značná část voličů je ale dosud nerozhodnutá.
Evropská unie vyzvala Rusko, aby se v Azovském moři zdrželo dalších provokací a propustilo zadržovaná ukrajinská plavidla i námořníky. Podle mluvčí unijní diplomacie Maji Kocijančičové je v současné situaci zásadní, aby všechny strany prokázaly co největší zdrženlivost. Podobně se vyjádřili i zástupci Severoatlantické aliance.
"Nedělní incident vyvolává vážné otázky, především ohledně použití vojenské síly ze strany Ruska, pro něž podle dosud známých skutečností nebyl žádný důvod," řekl mluvčí německé vlády Steffen Seibert. "Nic nenaznačuje, že použití síly ze strany Ruska bylo oprávněné," napsalo francouzské ministerstvo zahraničí. Reakce Polska, které sousedí s Ruskem i Ukrajinou, byla ještě ostřejší. Podle Varšavy by Západ měl zvážit další ekonomické sankce proti Rusku.
Vývoj v Kerčském průlivu se znepokojením sleduje i Česká republika, která by dala přednost společné evropské reakci, řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček. Česko by se podle něj připojilo k případným sankcím, pokud by se je EU rozhodla uvalit. "Pro nás je důležité, aby obě strany deeskalovaly situaci a upustily od porušování mezinárodního práva," podotkl Petříček.
"Jsem velmi znepokojen posledním vývojem v Azovském moři, kde došlo u Kerčského průlivu k ozbrojenému incidentu. Důrazně vyzýváme k deeskalaci situace. Stejně jako je pro nás nepřijatelná anexe ukrajinského Krymu Ruskem, je pro nás nepřijatelná anexe vod Azovského moře," napsal Petříček.
Z porušování mezinárodního práva se vzájemně obviňují obě strany. "Okupanti (Rusové) odmítají zajistit právo svobodné plavby, zaručené mezinárodními dohodami," zdůrazňují Ukrajinci. "Porušili klíčová ustanovení mezinárodního práva, nejen mořského (...), které vyžadují od všech států, aby respektovaly svrchovanost druhého státu," prohlásil na ukrajinskou adresu ruský ministr Lavrov.
Jablkem sváru se jeví situace v Kerčském průlivu, přes který Rusko postavilo most vedoucí na anektovaný Krym. Jeho připojení k Rusku ovšem Ukrajina, ani většina zemí světa neuznává. Evropská unie už v neděli upozornila, že mezinárodní námořní právo zavazuje Ruskou federaci okamžitě otevřít Kerčský průliv pro lodní dopravu a udržovat jej otevřený.
