Zamořená země rozlítila Putina. Uniklá ropa proniká do dalších řek a jezer
ROPNÁ KATASTROFA V RUSKU
Ekologická kalamita, k níž došlo na severu Ruska u města Norilsk, nebere konce. Tisíce tun uniklé ropy se dostávají dál do řek a jezer. Ušetřeno nebylo ani velkolepé jezero Pjasino o délce 70 km, v němž žije spousta ryb. Odtud se znečištění může dostat dál do Karského moře. I před současnou krizí, která mimo jiné rozlítila i prezidenta Vladimira Putina, byl Norilsk považován za nejznečištěnější město v Rusku.
Z nádrže tepelné elektrárny v Norilsku podle vyšetřovatelů 29. května uniklo více než 21 000 tun paliva a maziv. Většina, asi 16 000 tun, se podle ekologů vlila do řeky Ambarnaja, zbytek se vsákl do půdy. Státní agentura pro rybolov odhadla, že potrvá desítky let, než se řeka vzpamatuje.
Značná koncentrace ropných látek byla však nově zjištěna ve vodě také za plovoucími zábranami, které měly zabránit zamoření dalších řek, oznámila ruská média s odvoláním na úřady Krasnojarského kraje. „Za plovoucími zábranami vidíme velkou koncentraci ropných látek,“ uvedla náměstkyně ministra ochrany životního prostředí v krajské vládě Julija Gumeňuková podle agentury Interfax. „Zábrany jsou v současnosti podle našeho hodnocení neúčinné opatření, aby se zabránilo znečištění vod. Anebo byly zřízeny příliš pozdě, když už hlavní ropná skvrna odtekla,“ dodala.
„Palivo se dostalo i do jezera Pjasino. Je to velkolepé jezero o délce přibližně 70 kilometrů, bohaté na ryby. Nelze si představit, jak nyní zvládne tuto zátěž,“ řekl novinářům gubernátor Krasnojarského kraje Alexandr Uss. Zdůraznil, že teď je hlavní zabránit úniku ropných látek z jezera, vzdáleného asi 20 kilometrů od Norilska, do řeky Pjasina, která z jezera vytéká a ústí do Karského moře.
Prezident Vladimir Putin 3. června schválil vyhlášení stavu nouze, který má uspíšit likvidaci havárie, a v přímém televizním přenosu káral místní hodnostáře, že se o havárii dozvěděli pozdě a nedokázali správně reagovat.
Zaplatit vyčištění oblasti postižené únikem ropného paliva do řeky v polárním městě Norilsk slíbil šéf podniku Norilsk Nickel Vladimir Potanin, který odhadl náklady na deset miliard rublů (3,4 miliardy korun).
Norilsk se 180 000 obyvateli leží asi 300 kilometrů za polárním kruhem. Město bylo postaveno okolo podniku Norilsk Nickel, který je předním světovým výrobcem niklu, platiny a palladia. Město stavěli od roku 1935 vězni ze sovětských gulagů, mnoho jich také při stavbě zemřelo.
I před současnou krizí, která mimo jiné rozlítila i prezidenta Vladimira Putina, byl Norilsk považován za nejznečištěnější město v Rusku. Zároveň se ale také jedná o velice chladnou oblast, kde se teploty mohou pohybovat i několik desítek stupňů pod bodem mrazu. Město se nachází mezi několika továrnami těžkého průmyslu, které způsobují silné znečištění vzduchu.
Už v roce 2010 si Vladimir Putin při návštěvě Norilsku stěžoval na stav životního prostředí a vyhrožoval zavedením vyšších pokut za poškozování přírody. Potanin, který je zároveň jedním z nejbohatších ruských obyvatel, se podle deníku The Guardian do roku 2013 snažil investovat do ochrany životního prostředí. Do roku 2020 navíc Norilsk Nickel plánoval do modernizace investovat zhruba 300 miliard rublů (asi 102 miliard korun).