Turecko zahájilo ofenzivu proti Kurdům, ti mluví o panice a žádají bezletovou zónu
Turecká operace proti Kurdům
AKTUALIZOVÁNO
Foto: Shutterstock
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan oznámil, že turecká armáda zahájila operaci proti kurdským silám na severu Sýrie. Informoval o tom prezident na svém twitterovém účtu. Kurdové po zahájení ofenzivy tvrdí, že místní civilisté kvůli náletům panikaří a požádali USA o zřízení bezletové zóny. Operace si už podle arabsko-kurdské koalice Syrské demokratické síly (SDF) vyžádala první dva mrtvé ve městě Rás al-Ajn, které leží na syrsko-turecké hranici. V zahraničí turecký postup volal řadu odmítavých reakcí.
„Naše mise je zabránit vytvoření teroristického koridoru napříč naší jižní hranice a uplatnit v oblasti mír,“ napsal Erdoğan na svém Twitteru. Následně dodal, že po neutralizování kurdských milic vytvoří v oblasti tzv. „bezpečnou zónu“, kam by se mohli uchýlit syrští uprchlíci. Těch je v Turecku aktuálně zhruba 3,6 milionů.
#OperationPeaceSpring will neutralize terror threats against Turkey and lead to the establishment of a safe zone, facilitating the return of Syrian refugees to their homes.
— Recep Tayyip Erdoğan (@RTErdogan) October 9, 2019
We will preserve Syria’s territorial integrity and liberate local communities from terrorists.
Turecký bezpečnostní zdroj agentuře Reuters sdělil, že střely z houfnic začaly dopadat na základny a muniční sklady YPG. Dalšími cíli jsou pozice ostřelovačů YPG. Údery jsou údajně vedeny na cíle vzdálené od obytných oblastí.
SDF však tvrdí, že ofenziva se v prvních několika hodinách nevyhnula ani civilistům. Hlásí dva mrtvé a dva raněné civilisty po vzdušných útocích v Rás al-Ajnu, kde turecká ofenziva začala. Letouny však podle SDF útočily až 50 kilometrů v hloubi syrského území ve městě Ajn Ísa.
Arabsko-kurdská koalice vyzvala Spojené státy a jejich spojence k vytvoření bezletové zóny, která by oblast před tureckými útoky ochránila. Kromě letadel Turecko nasadilo také minomety a houfnice.
Turecko se rozhodlo k vojenské operaci po nedělním oznámení Bílého domu, že USA stáhnou své vojáky z míst, kde by se mohli dostat do střetu s Turky. Kurdové to chápou jako zradu spojence a pohrozili, že nebudou mít kapacitu ke střežení tisíců zajatců z IS, protože budou potřebovat své lidi na boj proti Turkům.
Ankara syrské Kurdy pokládá za spojence v Turecku zakázané a za teroristickou organizaci pokládáné Strany kurdských pracujících (PKK).
Světoví politici vojenský zásah odmítají
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu ještě před začátkem ofenzivy Erdogana nabádal, aby se v Sýrii vyhnul jakýmkoli krokům, které by mohly poškodit mírový proces, a vyzval ho, aby ofenzivu dobře zvážil.
Také reakce na počínání Ankary z dalších částí světa jsou většinou odmítavé. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Ankaru k zastavení vojenské operace, byť vyjádřil pochopení pro turecké obavy o bezpečnost. Francie tureckou ofenzivu odsoudila a spolu s Británií a Německem připravuje společné odsouzení vojenské akce a hodlá vyvolat debatu o této záležitosti v Radě bezpečnosti OSN.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas varoval před další destabilizací regionu a opětovným posílením IS. V zemi podle něj hrozí další humanitární katastrofa.
Český ministr zahraničí Tomáš Petříček ČTK napsal, že turecká ofenziva proti kurdským milicím YPG jen zhorší situaci civilistů a uprchlíků v regionu. Podle něj je nutné situaci řešit diplomaticky a EU by měla přijmout společný postup.
Postup Ankary otřásl tureckou lirou, která se po zahájení vojenské ofenzivy v Sýrii dostala na nejslabší úroveň od srpna. Analytici mají obavy z důsledků konfliktu a z reakce Washingtonu. Trump totiž začátkem týdne pohrozil, že tureckou ekonomiku totálně zničí, jestliže Ankara v reakci na stahování amerických vojáků ze Sýrie podnikne cokoli, co bude podle Trumpova názoru nepřípustné. Ve středu Trump řekl, že útok neschvaluje a označil ho za špatný nápad.
Turci kurdské milice označují za teroristickou organizaci a vyčítají jim spolupráci s tureckou separatistickou Stranou kurdských pracujících (PKK), s níž Ankara vede ozbrojený boj od roku 1984. Západní země v čele se Spojenými státy však kurdské bojovníky považují za spojence v boji proti islamistům.
