Pro zrušení celého zákona o EET byla třetina ústavních soudců
Částečné zrušení EET
Pět z celkem patnácti ústavních soudců prosazovalo zrušení celého zákona o evidenci tržeb. V elektronické evidenci tržeb (EET) vidí protiústavní zásah do podnikatelského prostředí. Zůstali ale v menšině, soud po hlasování v plénu provedl jen několik změn. Dva další soudci zase nesouhlasili s odložením náběhu třetí a čtvrté vlny evidence tržeb.
„Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců a soudkyň Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy (soudce zpravodaje), Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka,“ stojí v úplném znění nálezu soudu. Třetina z patnácti uvedených jmen hlasovala pro zrušení zákona o EET v plném rozsahu.
„Pokud Ústavní soud hodlá s odkazem na test racionality tolerovat i natolik razantní a nediferencované zásahy do podnikatelského prostředí a do základních práv daňových subjektů, je otázka, jakou roli v ústavním systému hodlá nadále plnit,“ stojí ve společném odlišném stanovisku pětice ve složení Vojtěch Šimíček, Jaromír Jirsa, Tomáš Lichovník, Kateřina Šimáčková a David Uhlíř.
K takzvaně disentujícím soudcům se zařadili i Josef Fiala a Marie Tomková. Vadilo jim rozhodnutí o odložení náběhu chystané 3. a 4. vlny zákona. Přitom Fiala je soudcem zpravodajem, právě on tak připravoval návrh nálezu. Další odlišné stanovisko zaujal k odůvodnění rozhodnutí soudce Ludvík David. Takové množství odlišných stanovisek není v posledních letech příliš obvyklé a svědčí o tom, že se výsledek při rokování pléna rodil těžce.
Odlišná stanoviska jsou připojená k nálezu, mají však spíše akademický význam a svědčí o názorech přehlasované menšiny soudců.