Nezávislost a nestrannost podle šéfa brněnského rozhlasu. Kandiduje za ANO do Senátu
Senátní volby 2018
NOVÉ
Foto: Český rozhlas Brno
Kandidatura šéfa brněnského Českého rozhlasu Jaromíra Ostrého do Senátu za vládní hnutí ANO je střet zájmů, shodují se odborníci. Sám rozhlas si nechává zpracovat právní analýzu, aby zjistil, jestli je Ostrého kandidatura v pořádku. Hotová bude do konce srpna. Ředitelem veřejnoprávního rozhlasu nicméně Ostrý zůstává, i když si vzal neplacené volno a nebude v rozhlase vystupovat.
„Politické preference pan ředitel najevo dal. A v tomto případě není soukromá osoba. Jeho kandidatura je podle mě v rozporu s veřejnoprávností. Veřejnoprávní znamená, že ředitel by neměl preferovat žádné hnutí nebo politickou stranu,“ řekla pro Echo24 novinářka a vedoucí katedry žurnalistiky na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Karlovy Univerzity Barbora Osvaldová.
Jaromír Ostrý je nyní na dvoutýdenní dovolené a poté si až do voleb vzal neplacené volno. Za ANO kandiduje jako nezávislý. Na dotaz deníku Echo24, zda kandidaturu považuje za střet zájmů a zda ředitelem zůstane i v případě neúspěšné kandidatury, Ostrý neodpověděl. „Život v médiích jsem naplnil po okraj a chtěl bych jim teď pomoct z druhé strany. Z politických kruhů slyším, že v politice chybí člověk, který se v nich vyzná. Já je znám zevnitř velmi dobře,“ řekl ke své kandidatuře už dříve Ostrý.
Podle Barbory Osvaldové kandidatura šéfa veřejnoprávního média Ostrého střet zájmů je. „Lze to porovnat i s Etickým kodexem Syndikátu novinářů ČR,“ řekla. V tom se píše, že mezi povinnosti novináře patří vyloučit všechny činnosti, které by jej mohly kompromitovat nebo vést ke konfliktu zájmů. Podobně hovoří i vedoucí Katedry mediálních studií Metropolitní univerzity v Praze Jan Jirák. „Domnívám se, že zvlášť lidé, kteří reprezentují média veřejné služby, by se neměli ucházet o politické funkce,“ řekl Jan Jirák pro Echo24 s tím, že je jedno, o jakou stranu nebo hnutí jde. „Střet zájmů je víc právní koncept, ale selský rozum napovídá, že médium veřejné služby je v současné době důležitou a nezastupitelnou součástí veřejného a politického života společnosti a mělo by být reprezentováno lidmi, kteří dokážou své politické preference takříkajíc ‚udržet doma‘. Taková kandidatura je s touto představou v příkrém rozporu,“ dodal Jan Jirák.
Ostrý ředitelem zůstává, nebude se ale angažovat
Ostrý si určitého střetu zájmů zřejmě vědom je, až do voleb se ve vedení rozhlasu ani v jeho vysílání angažovat nebude. „Během této doby budou také zrušené všechny pořady, na kterých jsem se podílel,“ uvedl Jaromír Ostrý. Ředitelský mandát mu vyprší na konci září, důvod pro vstup do politiky to ale podle něj není. „Původně mělo být na místo ředitele vypsané výběrové řízení, ale bylo zrušeno a s vedením regionálních stanic vedlo vedení Českého rozhlasu pohovor a mandát mi byl přislíben. V případě neúspěchu mi nic nebrání se vrátit. V případě úspěchu by se to asi rozhlasu mohlo dotknout, a navíc nejsem zvyklý dělat víc prací najednou,“ řekl Ostrý.
A právě případný návrat do čela rozhlasu je podle oslovených odborníků opět hrozícím střetem zájmů. Ostrý je velmi kvalitní a zkušený „rozhlasák“ a muž s ambicí, řekl další pedagog Metropolitní univerzity v Praze a někdejší šéf zpravodajského kanálu ČT24 Roman Bradáč. „Což rozhodně není špatně. Ale ambice politická pro novináře znamená vjetí do jednosměrky, ze které nejde vycouvat a vrátit se do standardního prostředí chráněné dílny veřejnoprávního média. A to i v případě neúspěšné kandidatury. Je to zásadní rozhodnutí demonstrovat veřejně svou politickou angažovanost, a tedy abdikovat na požadavek nezávislosti mediálně činného jedince,“ řekl Roman Bradáč pro Echo24 s tím, že se zároveň dějí závažnější veletoče, než je Ostrého kandidatura.
„Mě na tom nejvíc děsí ‚hra na jistotu‘. Ten postoj říká, že sedět v Senátu je lepší než řídit Český rozhlas Brno, ale řídit jej se (v nouzi) taky dá přežít. Myslím, že v médiu veřejné služby by měl být management, který svou práci považuje za poslání a za to nejlepší, co ho mohlo potkat, a nepokukuje po lepších prebendách,“ řekl Jan Jirák. „Pan Ostrý má pochopitelně občanské právo kandidovat, ale také povinnost vyvodit z případného úspěchu či neúspěchu profesní důsledek. Pokud tak neučiní, není to politicky korektní,“ dodal Roman Bradáč.
Jaromír Ostrý není první novinář, který kandiduje za vládní hnutí ANO Andreje Babiše. V roce 2013 se do Sněmovny na kandidátce ANO dostal novinář a někdejší komentátor MF Dnes Martin Komárek. O čtyři roky později mandát neobhajoval. Martin Kolovratník, dnes poslanec za ANO a předseda sněmovní volební komise, působil jako šéf Českého rozhlasu v Pardubicích, do Sněmovny poprvé kandidoval také v roce 2013.
