Zoufalá Babišova vláda. Nevýhodný kurzarbeit nakonec na sílu neprotlačila

Vládu Andreje Babiše tlačí čas, a snaží se proto svou neschopnost zakrýt postupem v legislativní nouzi. Tu vyhlásil předseda sněmovny Radek Vondráček pro protlačení kurzarbeitu, po jehož přijetí by skončil program Antivirus a zaměstnanci by se mohli vrátit do práce. Snahu o bleskové projednání ale zarazili poslanci. Důvodem je, že návrh je nevýhodný pro všechny strany, na čemž se vzácně shodují odbory i zástupci firem.

Kurzarbeit má firmám a zaměstnancům pomoci překlenout dobu při hospodářských krizích, kdy mizí poptávka práce a hrozí propouštění. Při jeho zavedení by se části zaměstnanců zkrátil úvazek a jeho mzdu by si podělil stát spolu s firmou. Nastavení správného kurzarbeitu se ale stalo velkou hrou uvnitř koalice a také mezi samotnými společnostmi a odbory. Pro poslední dva jmenované je těžce nevýhodný, pro stát by měl být výhodnější než současný program Antivirus.

Odbory a firmy proto chtějí o návrhu delší diskuzi a navrhují, aby se Antivirus prodloužil do konce roku. Při použití tohoto nástroje jsou zaměstnanci doma na překážkách a mzdu tak hradí nejprve zaměstnavatel a po měsíci žádá o příspěvek stát, který je očištěný o odvody. Babišova vláda ale chce zavést kurzarbeit za každou cenu, a proto vyhlásil šéf Poslanecké sněmovny stav legislativní nouze.

Ta byla vyhlášena za nouzového stavu při jarním příchodu koronaviru, kdy bylo nutné zavádět rychlé legislativní změny jako například u ošetřovného či právě u Antiviru. Sněmovna proto proti bleskovému projednání zabránila a chce změnit podobu kurzarbeitu tak, aby podle nich daleko lépe fungoval. „Budeme chtít prosadit celou řadu pozměňovacích návrhů, abychom z kurzarbeitu nevynechali slovo arbeit. Proto předpokládám, že budeme chtít delší lhůty na podávání návrhů,“ řekl pro Echo24 ekonomický expert a poslanec ODS Jan Skopeček.

Podle něj by se takováto předloha, která by měla fungovat i v dalších letech, měla řádně projednat. „Myslím si, a vláda to tak prezentuje, že kurzarbeit bude opatření, které bude v naší legislativě natrvalo. Nebude tedy jen řešit dobu pandemie, ale i budoucí krize. Co nejrychlejší projednání nedává logiku ani smysl. Nemyslím si, že se nacházíme u případu, kde by rychlost měla nahradit kvalitu,“ řekl Skopeček.

Kvůli středečnímu projednání se také rychle sešel výbor pro sociální politiku, pod který návrh kurzarbeitu z dílny ministerstva a práce sociálních věcí spadá. Výbor se sešel opakovaně, protože ani vládní poslanci se nebyli schopni shodnout, zda podpoří návrh ve stavu legislativní nouze.

Na jednání výboru ale poslanci neodhlasovali většinu pozměňovacích návrhů, a prošla tak jen komunistická předloha. „Zbytek, včetně mých pěti pozměňovacích návrhů, neprošlo,“ řekla pro Echo24 šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Ta navrhovala, aby podporu získaly firmy, které pošlou své zaměstnance minimálně na dva dny v týdnu do práce. Zákon by také měl silněji podporovat kvalifikované zaměstnance s vyššími mzdami a měl umožnit firmám, aby mohly propouštět bez udání důvodů v případě krize. Tříměsíční odstupné by si pak podělil stát se zaměstnavatelem.

Opozice přitom má zásadní připomínky, které by měly předlohu narovnat. Občanská demokratické strana tak například požaduje, aby podpora směřovala pro zaměstnance, kteří odpracují 50 až 90 procent týdenní pracovní doby, tedy minimálně dva a půl dne. V současném návrhu je pouze nejméně jeden den.