Corbyn a jeho styky s StB. Jak se vrtí archivem

Říká se, že nic není starší než včerejší noviny. Přesto bych se rád k jedné zprávě, která se objevila před několika dny v médiích, rád vrátil. Ve čtvrtek 15. února publikoval britský The Sun informaci, že se Jeremy Corbyn třikrát sešel s plukovníkem československé rozvědky Jánem Dymičem a předal mu citlivé informace.

Zprávu přejala prakticky všechna média v České republice a ředitelka Archivu bezpečnostních složek (ABS), ze kterého dokumenty britské noviny získaly, prohlásila, že Corbyn nebyl spolupracovníkem a dodala: „K člověku, se kterým se měl scházet a který je jmenován jako Jan Dymič, máme kádrový spis příslušníka rozvědky.“

Poprvé se Jeremy Corbyn dostal do evidencí Státní bezpečnosti v souvislosti se svojí cestou do Československa, které navštívil ve dnech 21. až 27. srpna 1977. Ve fondu správy Pasů a víz, který je nyní uložen v ABS, by mělo být jeho vstupní vízum s fotografií. Vzhledem ke skutečnosti, že ABS již několik let nerozvíjí svůj lustrační systém a v evidencích výše zmíněné správy běžně nelustruje, je pravděpodobné, že tyto dokumenty britskému badateli nezpřístupnil.

Zároveň je v ABS uložen na mikrofiších systém EVIC (Evidence vízových cizinců). V této mikrofišované databázi je uvedeno kdy, přes jaký přechod Jeremy Corbyn do Československa přijel, jaké uvedl povolání a kde byl ubytován. Je pravděpodobné, že ani tyto informace britský badatel neobdržel. Z dokumentace není jasné, co zde dělal a zda byl nějakou tajnou službou východního bloku kontaktován. Jasné je pouze to, že jej nekontaktovala Státní bezpečnost.

Podruhé byl Jeremy Corbyn zaveden do Sjednocené evidence zájmových osob, jak se nazývala lustrační evidence komunistické rozvědky, s osobním evidenčním číslem 429931 dne 26. ledna 1987. Jeho osobní podsvazek s číslem 326 byl evidován k objektovému svazku 12801, který byl veden k Obraně zastupitelského úřadu a ostatních institucí ve Velké Británii. První dokument v podsvazku 326 je datován den po první schůzce nadporučíka Jána Sarkocyho (Dymiče) s Jeremy Corbynem, která se uskutečnila 25. listopadu 1986. Zprostředkovala ji Sandra Hodgson, která sama byla zájmovou osobou komunistické rozvědky vedenou u svazku 81325 v podsvazku 104 (Obrana Londýn). Záznam obsahuje pouze obecné konstatování, že se jednalo o „zdvorilostné stretnutie (…) za účelom nadviazaní kontaktu“. Zde je nutné doplnit, že v této době působil na residentuře v Londýně špičkový agent britské tajné služby, kterým byl zástupce residenta československé rozvědky Vlastimil Ludvík (Pantůček) a je velmi pravděpodobné, že informaci o kontaktu Jeremyho Corbyna s StB Britům předal.

Rozvědky a kontrarozvědky

O více než čtvrt roku později 28. dubna 1987 provedla britská kontrarozvědka násilnou prohlídku v bytě Jána Sarkocyho (Dymiče). Pod záminkou tísňového volání vnikla v době jeho nepřítomnosti do bytu a provedla celkovou prohlídku. Centrála rozvědky to považovala za odplatu, neboť podobnou akci provedla o několik dní dříve v bytě residenta britské rozvědky v Praze. Je možné, že prohlídka souvisela s kontakty, které Ján Sarkocy (Dymič) v Londýně navazoval.

Druhá schůzka Jeremy Corbyna s komunistickým rozvědčíkem se konala 3. července 1987 a byl na ni přítomen pracovník Oddělení mezinárodní politiky ÚV KSČ Pagáč. Ani tuto schůzku nelze označit za konspirativní. Po této schůzce se poprvé ve svazku Jeremy Corbyna objevuje kategorie RS tedy „rozvědný styk.“ Jde o jednu z nejběžnějších evidenčních kategorií v komunistické rozvědce. Třetí a poslední schůzka se uskutečnila 22. října 1987 a „rozvědný styk“ s krycím jménem Cob na ni přinesl kopii z novin People, kterou centrála v Praze vyhodnotila jako veřejně dostupnou a zpravodajsky bezcennou.

Přestože příslušník rezidentury v Londýně Ján Sarkocy (Dymič) doporučuje v kontaktech pokračovat, žádné další schůzky se již neuskutečnily a 25. května 1989 byl sám prohlášen za „persona non grata“ a vyhoštěn z Velké Británie.

Ředitelka ABS uvedla v médiích mylně, že v archivu je uložen „kádrový spis“ Jána Sarkocyho (Dymiče). Ve skutečnosti je tento spis uložen na Slovensku a v pražském archivu je pouze osobní spis kádrového příslušníka s archivním číslem 30505. Jde o podstatný rozdíl, protože osobní spisy kádrových příslušníků obsahují podrobnosti o jejich působení v zahraničí. Dále jsou v archivu tzv. provalové karty, na které se zaznamenávaly informace, které o konkrétním rozvědčíkovi mohla mít nepřátelská služba. Posledním svazkem vedeným k Jánu Sarkocymu (Dymičovi) je podsvazek 459 objektového svazku 81343, který obsahuje pouze bezpečností informace.

V žádném ze svazků vedeném k Jánu Sarkocymu (Dymičovi) se jméno Jeremyho Corbyna nevyskytuje. Za dobu svého působení v Londýně získal pouze jednoho spolupracovníka vedeného v kategorii DS (důvěrný styk), tedy člověka, který se scházel s rozvědkou oficiálně, nicméně poskytoval hodnotné informace. Tímto získaným zdrojem zcela jistě nebyl Jeremy Corbyn neboť k jeho osobě nebyl zaveden osobní svazek, jak vyžadovaly předpisy při převedení osoby do kategorie DS.

Celý případ je bouří ve sklenici vody. Pokud by ABS poskytoval badatelům kvalitní a úplné informace nemuselo by k podobným blamážím docházet. Těžko však chtít profesionální přístup na zaměstnancích badatelny, když si i ředitelka ABS plete kádrové svazky s osobními.

Čtěte také: Šéf labouristů Corbyn se scházel s agentem StB, píší v Británii

Labourista Corbyn nebyl agentem StB. Nevěděl, s kým se setkává, míní archiv