Lidé kritizují omezení sortimentu v obchodech. Chybí pomůcky do školy či oblečení

Řada zákazníků či rodičů kritizuje vládu za zákaz prodeje oblečení, obuvi či školních potřeb. Podle nich jde o nelogické opatření a zatímco vláda pošle malé děti do škol, neumožní pro ně zakoupit sešity či psací potřeby. Problémem je podle kritiků také nejednoznačnost nařízení, dochází tak k tomu, že co je v jednom obchodě zakázané, v dalším lze bez problému pořídit. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) je za tím snaha nezlikvidovat malé obchody a pro psací potřeby si lidé mohou zajít třeba na čerpací stanici.

Vládní opatření, které po uzavření menších obchodů zakázalo prodej jejich sortimentu v obchodech s výjimkami, vyvolávalo chaos už v prvních dnech. Vládní nařízení totiž specifikuje pouze služby a obchody, které mají výjimku, z toho pak mají obchody odtušit, které zboží prodávat či ne. V některých obchodech tak nebylo možné koupit například ani pytle na odpadky, zatímco v jiných byly volně k prodeji.

Problémem je pak podle kritiků například zákaz prodeje papírenského zboží. V pondělí totiž opět začala školní výuka, pro děti z prvních a druhých ročníků základních škol pak i ta prezenční. „Jděte do obchodu dětem koupit cvičky, sešity, kružítko, pero, uvidíte, co jste vymyslel za blbost,“ kritizuje vicepremiéra Havlíčka jedna z uživatelek Twitteru. Lidé kritizují i nemožnost pořídit si silonky či novou obuv, když se jim současná zničí.

Podle vicepremiéra Karla Havlíčka jde o snahu vyjít vstříc menším, specializovaným obchodům. „Tentokráte jsme už vzali v potaz to, že nemůžeme prostě a jednoduše zlikvidovat živnostníky a malé obchody,“ řekl Havlíček. Podle něj není problém pořídit si domácí potřeby jako žárovky, baterky do ovladačů, stejně tak obálky na dopisy. Papírnické potřeby však vláda musela zakázat. „Pokud někdo má tu potřebu, že teď nezbytně potřebuje dopisní obálku, tak si ji může i dál koupit na poště. Stejně tak se může propiska koupit třeba na pumpě,“ řekl Havlíček deníku Blesk.

To kritizuje například Svaz obchodu a cestovního ruchu. Jeho prezident Tomáš Prouza zmiňoval právě možnost zakoupení zbraní na úkor například papírenských potřeb. „Lidé to vládní rozhodnutí nechápou – nejde totiž logicky vysvětlit, proč si můžete koupit pušku, ale nesmíte dětem pořídit pastelky,“ uvedl prezident. Podle Prouzy dělá obchodům problém z vládního nařízení pochopit, co je a není povoleno. „To obecné vymezení je bohužel velmi matoucí, proto jsme připravili naše doporučení a každý den řešíme desítky dotazů, zdali je možno určitý výrobek prodávat nebo ne,“ uvedl pro deník Echo24 Prouza.

Problémy s pochopením nařízení měl například i řetězec Albert. „Bohužel vládní definice není jednoznačná a hovoří o kategoriích zboží,“ sdělil deníku Echo24 Jiří Mareček ze společnosti Albert. „Zákazníci se často ohrazují a nerozumí tomu, jak uzavřená ulička s papírnictvím v prodejně přispěje ochraně proti koronaviru,“ dodal.

Možností tak zůstává nákup v e-shopech, které některé obchody kvůli pandemii začaly provozovat i nad rámec běžného provozu. V souvislosti s koronavirovou krizí koupilo podle Asociace pro elektronickou komerci (APEK) 51 procent Čechů v posledním čtvrtletí loňského roku zboží navíc. Šlo o produkty na domácí zábavu, pro práci z domu nebo na školní výuku na dálku.

V současnosti mohou mít otevřeno prodejny, které nabízejí základní zboží a mají výjimku ze zákazu. Jde o potraviny, lékárny, drogerie, optiky, květinářství či galanterie. V hypermarketech či supermarketech lidé nekoupí třeba elektroniku, hračky nebo oblečení. Opatření odpovídají nejpřísnějšímu, pátému stupni pohotovosti protiepidemického systému (PES), který v Česku platí od neděle 27. prosince zatím do 10. ledna.