Zuckerberg na schůzce s Macronem „s optimismem přijal“ přísnější kontrolu sociálních sítí
velký bratr
NOVÉ
Foto: Facebook Marka Zuckerberga
Šéf společnosti Facebook Mark Zuckerberg přijal s optimismem plány francouzské vlády podrobit sociální sítě přísnějšímu dohledu a posílit jejich odpovědnost v souvislosti s nenávistnými projevy uživatelů těchto sítí. Po pátečním jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem Zuckergerg uvedl, že chystaná opatření by mohla posloužit jako model pro celou Evropskou unii. Informovala agentura AFP.
Vláda několik hodin před schůzkou v Elysejském paláci zveřejnila zprávu o „udělení zodpovědnosti sociálním sítím“, která vznikla po třech ze šesti měsíců, kdy Facebook nechává francouzské činitele monitorovat dění uvnitř firmy. Dokument volá po zřízení nezávislého úřadu v každém evropském státě. Úřad by mohl nahlížet do procesu hierarchizace a odstraňování obsahu na sociálních sítích.
Paříž chce podle médií přitvrdit zejména v otázce mazání nenávistných příspěvků. Deník The Wall Street Journal (WSJ) napsal, že vláda plánuje dát novému kontrolnímu úřadu široké pravomoci pro audity a případné pokutování internetových platforem. „Zákon by dal nezávislému regulátorovi možnost vyšetřovat, zda firmy dostatečně brání zveřejňování nenávistných výroků na svých platformách,“ uvedl WSJ s odvoláním na nejmenované představitele vlády.
„Pevně věřím, že se (opatření) mohou stát (pro země EU) modelem,“ řekl Zuckerberg v krátkém vystoupení před novináři po jednání s Macronem. Rozhovor s francouzským prezidentem jej prý povzbudil. Podle AFP dodal, že připravované zákony vnímá optimisticky.
Poměrně tvrdý zákon o odstraňování urážlivých příspěvků na sociálních sítích platí od konce roku 2018 v Německu. Platformy tam musí problémový obsah smazat do 24 hodin od nahlášení, a to pod hrozbou pokuty až 50 milionů eur (asi 1,3 miliardy Kč). Ve Španělsku se na výroky na internetu od roku 2015 vztahuje zákon o boji proti terorismu.
Deník The New York Times tento týden napsal, že události v některých evropských zemích vyvolávají obavy z příliš tvrdého postupu.
Zvládnutí násilného a nenávistného obsahu bylo mezi čtyřmi body, o nichž Zuckerberg hovořil na konci března v článku, v němž vyzval vlády ke spolupráci při regulaci projevů na internetu. Pro Facebook jde zatím o prakticky neřešitelnou výzvu, neboť omezování v tomto případě takzvané hate speech nemůže spoléhat na automatické systémy a vyžaduje lidi se znalostmi jazyků i kulturních souvislostí.
Řada odborníků navíc má za to, že algoritmy, které pro uživatele seřazují příspěvky, šokující obsah zvýhodňují, protože generuje větší aktivitu uživatelů. Autoři 33stránkové zprávy pro francouzskou vládu podotýkají, že ačkoli je Facebook přijal „otevřeně“, monitorovací mise neměla přístup k „detailním informacím ani utajovaným prvkům“.
„Ani veřejné instituce, ani občanská společnost nemohou vědět, jakou hodnotu přisuzovat prohlášením sociálních sítí. Mají, snad kromě několika výjimek, stejnou míru informací jako uživatel. Informace, které platformy zveřejňují o své samoregulaci, nelze doložit jakoukoli pozorovatelnou skutečností,“ citovala z dokumentu televize BFM TV.
