Koronavirus může ovlivnit americké volby, Západ je bohorovný a pyšný, říká vědec v diskuzi s Vondrou
Diskuze CEVRO Institutu
Ve svých textech kombinuje praktickou zkušenost z vysoké politiky s vhledem do historie a filosofie, které získal studiem na Harvardu. Co říci má portugalský exministr a vědec Bruno Maçães také ke koronavirové pandemii. V online diskusi, kterou s ním uspořádalo Centrum transatlantických vztahů CEVRO Institutu během dubna, se rozhovořil mimo jiné o tom, jak koronavirová krize může ovlivnit americké prezidentské volby, nebo proč je neokonservatismus „jedovatá myšlenka”.
Diskuzi uvedl europoslanec ODS Alexandr Vondra. Maçães v ní kupříkladu rozebíral, proč do aktuálního souboje s Východem vstupoval “bohorovný” a “pyšný” Západ zcela nepřipraven a jak se s ní bude schopen vyrovnat, nebo proč selhala Evropská unie i Silicon Valley. Záznam diskuse v anglickém jazyce s českými titulky můžete zhlédnout níže.
CEVRO Institut připravoval na letošní rok sérii diskusí se zajímavými osobnostmi, které obohacují a rozšiřují reflexi současného světa nevšedním způsobem. Vzhledem k aktuální situaci se pokusí prozatím tyto debaty realizovat alespoň prostřednictvím internetu. Jejich audiovizuální záznamy vám budeme na stránkách Echa nabízet i nadále.
Bruno Maçães
Bruno Maçães je bývalý portugalský ministr pro evropské záležitosti (2013-2015). V současnosti působí jako expert ve washingtonském Hudson Institute, v bruselském Martens Centre a jako poradce Flint Global v Londýně. Do toho ještě učí na Renmin University v Číně. Doktorát z politických věd získal na Harvardu, v minulosti působil také v American Enterprise Institute a Carnegie Endowment for International Peace. Pravidelně publikuje ve Financial Times, National Review, Politico, Guardianu či Foreign Affairs, aktuální dění komentuje pro CNN, BBC, Bloomberg i Al-Jazeeru a neúnavně glosuje dění a mudruje na Twitteru.
Jeho první dílo Úsvit Eurasie (2018) označily Financial Times i Foreign Affairs jako knihu roku. The Times jej v recenzi druhé knihy Pás a cesta (2019) označily jako “jeden z nejplodnějších mozků naší chaotické doby”. A nedávno vydané Dějiny začaly (2020) baví i ty recenzenty, kteří s jeho optimistickým pohledem na Spojené státy a potměšile kritickými, s vtipem a nadhledem formulovanými pohledy na socialismus či neokonservatismus nemusí souhlasit. Jeho texty vidí často globální politiku jako filmový thriller. Současnou Ameriku popisuje jako „společnost příběhů”, kde se ztrácí hranice mezi fikcí a realitou, televizí a realitou, oboje se vzájemně prolíná. Kopie předčí originál, život napodobuje fikci. Díky internetu se každý stává postavou z televize. Američané podle něj“svět vidí jako akční film, Evropané jako dokument”.
Jeho text Koronavirus a střet civilizací publikovaný začátkem března v National Review zaujal. V době, kdy většina civilizovaného západního světa žila zpravodajstvím o postupu koronavirové nákazy a svou pozornost věnovala zejména aktuálnímu dění a statistikám o obětech, Bruno Maçães v evropských, amerických i asijských médiích nabízel zajímavé a neotřelé pohledy na to, co pandemická krize přinese do budoucna: jak změní každodenní život, ale i postavení klíčových hráčů globální politiky, jak ovlivní postavení Číny, jak se s ní vypořádají jednotlivé evropské země i EU, proč selhává přístup Západu k technologiím v okamžicích, jako je pandemie.
