Daň na maso, nástroj nového třídního boje

Podle všeho se v evropské klimatické politice schyluje k velkým věcem, možná už letos na podzim nebo na jaře by se mělo jednat o celoevropské uhlíkové dani. Psychóza, do níž v jakési předehře k podzimu samy sebe uvádějí některé evropské společnosti, vede k vnitrostátním diskusím, které by ještě před deseti lety byly považovány za zápisky z blázince. Boris Johnson před dvanácti lety v novinovém komentáři napsal, že pro zefektivnění boje s tzv. globálním oteplováním by byla nejpřímější cesta vybít krávy, které při, pardon, prdění a krkání vypouštějí metan, skleníkový plyn agresivnější, než je C0₂. Byl to od něj pochopitelně vtip, argument vedený ad absurdum, který má sloužit k zesměšnění celé ortodoxie. A dnes se z čehosi, co v nedávné minulosti nikdo nemohl chápat jinak než jako vtip, stává vážně diskutované téma.

Německo aktuálně řeší daň z masa. Přesněji by se mělo napsat „návrh na zvýšení DPH“ z masa ze sedmi na 19 procent. Mezi důvody, proč zdražit maso, je jistě stará dobrá ekonechuť k zabíjení zvířat na lidský stůl, ale tentokrát se uvádí jednak ohled na chov užitkových zvířat (padly návrhy, aby peníze takto vybrané šly na zlepšení podmínek chovu, lidově řečeno prostornější kravíny), jednak samozřejmě boj s klimatickou změnou.

Pro potírače emisí je kráva zločinec se zbytečně velkou uhlíkovou stopou. Obyčejná kráva prý vyrobí tři tuny skleníkových plynů, zatímco u dospělého jedince, který se začne chovat ekologicky uvědoměle, by přijatelné množství CO₂ mělo podle ekologického propočítaného ideálu obnášet jen dvě tuny CO₂ ročně. Kráva svou uhlíkovou stopu vytvoří i bez létání, bez ježdění v autech a nabíjení mobilu, prostě tím, že je. Plyny vypouštěné dobytkem dělají podle Anne Mottetové z Organizace pro potraviny a zemědělství OSN (FAO) čtyři procenta emisí skleníkových plynů. Je zřejmé, že „v klimaticky ohroženém světě“ pro krávy a prasata není místo.

Zdražení masa z politických důvodů by samozřejmě nejvíc pocítili chudší lidé. Pro skutečně bohaté lidi (na Západě často voliče zelených, levého středu; u nás jsou zřejmě vlaštovkou tohoto trendu Piráti) nebude dražší steak znamenat takový problém, aby si ho museli odepřít. Stejně tak jejich životní styl nějak fatálně neohrozí uhlíková daň, nebude pro ně existenční problém dvakrát dražší benzin, dražší topení, elektřina, letenky. Členové týmu příští šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která chce do sta dnů od svého nástupu představit „nový zelený úděl“ pro Evropu, operují už dnes při jednáních s europoslanci a delegacemi národních vlád průzkumy Eurobarometru. Podle nich prý napříč EU více než 90 procent obyvatelstva považuje vývoj klimatu za vážný problém a zhruba 70 procent připouští, že by kvůli tomu něco obětovalo ze svého pohodlí, takříkajíc si připlatilo na dobrou věc.
Je pravděpodobné, že ta třetina skeptiků se rekrutuje převážně z nízkopříjmových vrstev. Zatímco na úplně nejchudší lidi levice ještě občas myslí, nižší střední třída je bez zastání. To jsou lidé, kteří už si třeba nikdy nekoupí nové auto, až jim Martin Bursík zkomplikuje ježdění v autech se spalovacími motory, lidé, kteří těžko ještě někdy poletí mimo Evropu, pokud bude uhlíková daň zakalkulována do ceny letenek skutečně podle tun C0₂ letadlem za jeden let vyrobeným. Zní to neuvěřitelně, ale nová levice v rámci boje za záchranu planety dnes rozpoutává další třídní boj a vede ho proti chudým.