Nejdříve faráře brutálně mučili, pak s ním natočili propagandistický film
Před 69 lety zemřel Josef Toufar
NOVÉ
REPROFOTO: Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení
Před 69 lety, 25. února 1950, zemřel na následky brutálního mučení číhošťský farář Josef Toufar. Ten se stal ústřední figurou tzv. číhošťského zázraku, který komunisté využili k útoku na katolickou církev. Kromě mučení a zatýkání církevních představitelů vznikl také krátký propagandistický snímek, který měl usvědčit katolíky z podvodu. Po osmnácti letech v roce 1968 se zjistilo, že se Toufarovy ostatky nachází na pražských Ďáblicích, ty byly nakonec vyzvednuty a následně uloženy v Číhošti, kde působil.
Při mši svaté 11. prosince 1949 se během Toufarova kázání několikrát pohnul asi půl metru vysoký kříž nad svatostánkem na hlavním oltáři, jak potvrdilo 19 svědků. Sám Toufar se ovšem o události dozvěděl až druhý den ráno. Zprávy o „zázraku“ se začaly rychle šířit a zajímat se o něj začali nejen jiní církevní představitelé, ale také Státní bezpečnost, která v tom viděla svou příležitost k proticírkevním represím.
Večer 28. ledna byl Toufar unesen a dopraven do Valdic. Tam po něm vyšetřovatelé v čele s Ladislavem Máchou požadovali přiznání, že s křížem pohyboval pomocí skrytého technického zařízení, což ale Toufar odmítl. Po necelém měsíci krutého mučení ale povolil a podepsal vykonstruované přiznání o zinscenování „zázraku“ i sexuálním zneužívání žáků školy, které StB donutila ke křivé výpovědi (jak se přiznali v roce 1968 a po roce 1990). Dodnes není zcela jasné, jak k podpisu došlo, zda mu vzhledem k jeho stavu někdo vedl ruku, či podepsal prázdný papír. Z kriminalistické expertízy vyplývá, že podpis vznikl v extrémní situaci a přesně se neshoduje s farářovými podpisy psanými v klidu.
Tím ale proces neskončil. Komunisté v noci z 23. na 24. února dopravili Toufara zpět do Číhoště, aby s ním provedli a zdokumentovali rekonstrukci jeho „podvodu“. Toufar byl ovšem po dlouhém mučení v tak zbědovaném stavu, že se zmohl jen na krátkou scénu na kazatelně. Ještě tentýž den se musel kvůli kritickému zdravotnímu stavu vrátit zpět do Valdic, kde ho nechali celý den a noc umírat v cele bez pomoci. Následujícího dne, 25. února 1950, podstoupil operaci ve státním sanatoriu v Legerově ulici v Praze. Na následky zranění, která utrpěl při mučení, ale asi hodinu a půl po zákroku zemřel.
Po jeho úmrtí natočili komunisté proticírkevní propagandistický snímek, který měl ukazovat faráře Toufara, jak uskutečňuje svůj „podvod“. Skutečný Toufar se však ve snímku objevil pouze na vstřižené scéně na kazatelně, kterou dodala StB, v dalších částech filmu, který se dostal na veřejnost s názvem „Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení“, ho už nahradil v převleku sám generální prokurátor Karel Čížek.
Toufar nebyl jediný, kdo skončil v poutech. Státní bezpečnost zatkla také Víta Tajovského, číhošťského kostelníka Františka Pártla, Jana Zmrhala či Václava Pospíšila, místního kováře, který Toufarovi jako první oznámil, že se křížek pohyboval.
Toufar se dočkal exhumace, možná dojde i na další
V listopadu 2014 byly z hromadného hrobu v Ďáblicích vyzvednuty Toufarovy kosterní ostatky. Forenzní genetici na základě analýzy DNA a genetických profilů potvrdili jejich totožnost. V následujícím roce byly ostatky uloženy v kostele v Číhošti, kde Toufar působil. Z hlediska archeologie to byl první průzkum hromadného hrobu politických vězňů komunistického režimu. Právě vyzvednutí ostatků kněze Toufara rovněž ukázalo obtížnost procesu exhumace.
FOTO: JirkaSV
V současnosti pražský magistrát jedná o vyzvednutí ostatků Zdeny Mašínové starší, matky bratří Mašínů a manželky hrdiny prvního a druhého odboje Josefa Mašína. Město původně nevyhovělo žádosti Zdeny Mašínové mladší s tím, že exhumace není možná bez prověření možností, jak by proces probíhal a kolik by stál, neznamená to ovšem definitivní odmítnutí.
„V místě je však podle našich informací pohřbeno několik tisíc anonymních obětí komunismu. Museli bychom proto mít absolutní jistotu, protože není možné rušit klid ostatních zesnulých a práva jejich potomků,“ vysvětlila radní Milena Johnová (Praha Sobě).
Zdena Mašínová starší a Josef Toufar nejsou jedinými významnými osobnostmi, které se ocitly v hromadném hrobě v Ďáblicích. Odpočívají tam údajně třeba hrdinové protinacistického odboje Jan Kubiš a Jozef Gabčík, ale i Karel Čurda, který právě zmíněné československé parašutisty zradil a udal. Místo se tak stalo terčem kritiků, podle kterých není důstojné, aby se tak významné osobnosti československého odboje nacházely na stejném místě jako kolaboranti.
