Na Malé Straně nahradil dlažbu betonový chodník. Nikdo neví na jak dlouho

Přímo na Malostranském náměstí v centru Pražské památkové rezervace UNESCO nahradil kamennou mozaikovou dlažbu okolo paláce Smiřických, kde sídlí poslanci, nevzhledný betonový povrch. Betonový chodník má být prý jen dočasným řešením. Nikdo ale neví, na jak dlouho. Nad výsledkem se podivuje i sama Praha 1. Podle ní na tom nebyla vůbec dohoda. Podle Magistrátu hl. m. Prahy dojde k položení nové dlažby až v rámci plánované revitalizace Malostranského náměstí. Zatím však probíhá pouze výběrové řízení.

Kvůli pokládce elektrických kabelů a budování osvětlení musely být vykopány původní dlažební kostky v přilehlém okolí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na pražském Malostranském náměstí. Namísto původního mozaikového chodníku se však renesanční sídlo poslanců dočkalo zatím pouze nepříliš dobře vypadajícího betonového chodníku. Betonový povrch nahradil původní dlažbu jak ze strany z Malostranského náměstí, tak z přilehlých ulic Sněmovní a Thunovská. Důvodem mají být další postupné práce v rámci revitalizace Malostranského náměstí. Celá revitalizace má podle dostupných zdrojů stát 73,5 milionu korun (bez DPH) a stále na ní probíhá výběrové řízení.

Praha 1 uvedla, že na stejných chodnících má dojít k dalším pracím, a proto byl chodník dočasně zalit betonem. Ani městská část však není se současnou podobou spokojena. Podle Martina Šebesty, mluvčího Prahy 1, sice učinil stavebník dohodu s Technickou správou komunikací hl. m. Prahy (TSK) o provizorním řešení, ale tato dohoda byla podle radnice podmíněna souhlasem příslušného silničního správního řádu, kterým je Odbor péče o veřejný prostor MČ Prahy 1. Šebesta pro deník Echo24 uvedl, že si však stavebník tento souhlas nevyžádal.

„Z pohledu Prahy 1 je vybetonování povrchů chodníků v tomto místě, byť jen na dobu dočasnou, zcela neakceptovatelné. Proto bude trvat na odstranění betonu a zadláždění mozaikou,“ sdělil redakci Šebesta.

Podle Barbory Liškové, mluvčí pražské TSK, se má však celá věc jinak a správa komunikací věc neposuzovala. Jde prý o vlastní stavbu Magistrátu hl. m. Prahy, který věc řeší ve spolupráci se Sněmovnou a kromě instalace osvětlení by měly v budoucnu probíhat také úpravy fasády. A jelikož nejde o běžnou komerční stavbu, nepodléhá klasickému schvalování. Lišková pro Echo24 sdělila, že ani ona nemá informace o tom, kdy bude chodník uveden do původního stavu. Betonový chodník tam však může vydržet jeden měsíc, dva měsíce, nebo třeba až do příštího jara, TSK přesnou dokumentaci stavby nezná.

Podle magistrátu souvisí řešení s revitalizací Malostranského náměstí

Magistrát hlavního města, který stavbu objednával, vidí řešení nicméně jako smysluplné. Výměna veškeré kabeláže pod chodníkem je prý řešena v rámci projektové dokumentace „Revitalizace Malostranského náměstí“, protože původní trasa kabeláže nevyhovovala novému návrhu na veřejné osvětlení.

„V rámci koordinace stavebních prací byla trasa optimalizována a předloženo nové řešení ‚Optimalizace trasy kabelů veřejného osvětlení v koordinaci s revitalizací Malostranského náměstí‘, které respektuje historické a památkové hodnoty komplexu,“ sdělil pro Echo24 Vít Hoffman, mluvčí pražského magistrátu. Projekt revitalizace Malostranského náměstí v tomto místě navíc podle něj počítá se štípanou dlažbou, namísto řezané dlažby, které byla v okolí Sněmovny původně.

Kromě magistrátního Odboru pro památkovou péči hl. m. Prahy se podle magistrátu ve věci betonového chodníku vyjádřil odborným posudkem také Národní památkového ústav (NPÚ). V odpovědi na dotaz však mluvčí nesdělil, do kdy by měl betonový chodník kolem památky zůstat. Uvedl jen, že dokud nezačnou práce na revitalizaci, které „by měly v nejbližší době začít“. Přesné datum ale nesdělil. Hlavní město totiž stále hledá firmu, která stavební práce v předpokládané hodnotě 73,5 milionu korun provede. Výběrové řízení končí až 18. září 2020, takže je jasné, že betonový chodník v nejbližších dnech nezmizí. O projektu revitalizace se mluví již několik let a architektonická soutěž na revitalizaci byla vysoutěžena již v roce 2014. Rozpočet byl však pražskými radními schválen až letos v březnu.

Podle NPÚ je provizorní betonové řešení chodníků kolem Sněmovny provedeno v rámci běžných postupů. Tu část realizace, která se týká plochy samotného náměstí, ale ještě NPÚ zpracovává. Pod povrch chodníku se bude ještě vstupovat a konečné zadláždění by mělo být spojeno až s revitalizačními pracemi na náměstí. Chodník se prý také nepatrně rozšiřoval, takže dlažba chodníku pak bude obnovena částečně ze starých a částečně z nových (štípaných) kostek, které pokryjí i plochu náměstí. Ty se ale pro konkrétní účel musí teprve vyrobit v Dobřichovích.

„Bude to ale chvíli trvat, takže je dobré, aby se veřejnost uklidnila a nepanikařila, že tam najednou uvidí betonový chodník,“ řekla redakci za NPÚ Andrea Holasová.

Palác Smiřických je mimo jiné registrován jako kulturní památka České republiky a jako součást sídla Parlamentu také jako národní kulturní památka. V rámci Pražské památkové rezervace patří také ke světovému kulturnímu dědictví UNESCO. Palác Smiřických je původně renesanční stavba, jejíž výstavba započala podle některých zdrojů už v roce 1573. Budova po roce 1763 prošla barokní přestavbou. Palác je součástí komplexu budov Poslanecké sněmovny. Jsou zde kancelářské prostory, zasedání poslanců probíhá v Thunovském paláci.