Placené prázdniny pro statisíce zaměstnanců až do konce roku
JEDNÁNÍ O KURZARBEITU
Vláda Andreje Babiše (ANO) si svými výroky a proklamacemi na sebe upletla bič, ze kterého nyní neví, jak se z něj dostat. Řeč je o programu kurzarbeit, který má pomoci firmám udržet pracovníky v dobách krize. Nastavení programu se ale rozchází jak u odborů, zástupců firem tak i u samotného vládního kabinetu. Všechny tři strany připouštějí, že pravděpodobnou variantou je pokračování současného programu Antivirus do konce roku. Ten drží zaměstnance mimo pracoviště a stát jim za to přispívá částí mzdy.
Koronavirová krize spojená s vypnutím ekonomiky velmi tvrdě otestovala pomoc firmám a s tím spojené programy se zachováním zaměstnanosti. Překotně se proto vytvořil program Antivirus, který funguje od začátku dubna a je neustále prodlužován. Jeho princip spočívá v tom, že zaměstnanci ponechávají pracovníky doma na překážkách, za které dostávají kompenzace výši 60 nebo 80 procent mezd. Firmy ale musejí platit odvody a navíc peníze dostávají zpětně proplaceny.
Příspěvek v červenci čerpalo 7533 firem na 179 tisíc pracovníků, kteří byli v té době doma a nemohli pracovat. Státní pokladnu to stálo přes miliardu korun. Poslední srpnová čísla nejsou kompletní, protože během září mohou firmy o příspěvky žádat. Do pondělí tak bylo za srpen podpořeno 910 společností a 21 tisíc zaměstnanců. Celkově ale bylo podpořeno přes 57 tisíc firem a 790 tisíc zaměstnanců.
Původní plán počítal s tím, že tento program doběhne do konce srpna. Spolu s nápadem zavést skutečný kurzarbeit po vzoru Německa a Rakouska se Antivirus prodloužil do konce října s tím, že od listopadu bude fungovat právě kurzarbeit. Jednání o jeho nastavení ale nabraly nečekané průtahy. Na programu se totiž nemohou shodnout odbory, firmy ale ani vláda, která je navíc rozdělená.
Vše tak směřuje k tomu, že stovky tisíc zaměstnanců do konce roku budou dostávat část mzdy za to, že nejsou v práci. „Jsem přesvědčen, že debata není vůbec dlouhá. Je naopak nesmírně krátká. Musíme brát v potaz, že se jedná o úplně novou normu, u které není výjimkou projednávání i v řádu let. Politici si ale na sebe ušili sami bič, protože je zde nervozní debata o tom, kdy se zákon schválí či od kdy bude platit. Proto od počátku říkáme, že když se povede zavést od 1. ledna příštího roku, tak to bude velmi těsné datum na hraně možností. Není to jednoduchá norma,“ řekl pro Echo24 odborový předák Josef Středula.
Podle něj je nejvíce reálné, že se Antivirus prodlouží do konce roku. K tomu jsou nakloněni i zástupci firem a společností a také vláda. Premiér Andrej Babiš měl s dalším prodloužením souhlasit. Nepřímo to po dalším úterním jednání připustila i ministryně financí Alena Schillerová.
„My jsme hodně blízko dohodě. Zůstává pár nevyjasněných míst, která musíme ještě jednoznačně rozhodnout. Je otázka, jestli prostě si trošku na to nedáme víc času,“ uvedla Schillerová. Přitom blízko k dohodě měla být vláda už před víkendem, kdy ministr Karel Havlíček (za ANO) pro Echo24 uvedl, že parametry se schválí na pondělním jednání vlády. To se ale nestalo.
Se základními parametry například souhlasí i Hospodářská komora, která zavedení kurzarbeitu podporuje. Podle zástupců komory je ale spousta otázek, které nejsou zdaleka vyřešeny. „Zákon pevně nestanoví výši podpory, ale říká, že má být mezi 60 až 80 procenty průměrného výdělku, což upřesní vláda v konkrétním nařízení. Natvrdo se říká, že zaměstnanci, který v daném měsíci navštěvuje aktivity Úřadu práce, náleží v daném měsíci bonus – podpora o 10 procentních bodů větší, než výše stanovená v příslušném nařízení vlády. Zůstává tedy naše výhrada, že by se bonus neměl přiznávat hned v prvních měsících kurzarbeitu. Jinak to vypadá, že stát chce od začátku stimulovat odchod zaměstnanců z firmy,“ řekl pro Echo24 mluvčí komory Miroslav Diro.
Zástupci firem také kritizují, že aktivace programu bude záležet na rozhodnutí vlády. Přitom v Německu se jedná o možnost aktivace i jednotlivých firem. Na to dříve upozornil i Svaz průmyslu a dopravy, podle kterého se za takové podmínky stane kurzarbeit politickým nástrojem.
Skutečně velkou výtku ale komora uvádí při odvádění sociálního pojištění z faktické mzdy. Firmy navíc budou muset odvádět i sociální pojistné ze státní podpory v částečné zaměstnanosti. „Tedy kurzarbeit na český způsob bude v praxi znamenat, že stát si ze 100 korun vyplacených v rámci podpory obratem vyinkasuje od zaměstnavatele kolem 38 korun na sociálním a zdravotním pojištění. Aktuální návrh je další ilustrací toho, jak stát velkoryse provádí svou sociální politiku za peníze podnikatelů. Stát pokračuje ve své protipodnikatelské politice, když dále deleguje na podnikatele roli státní sociální a zdravotní pojišťovny,“ kritizuje předlohu Diro.
