Soud OSN odsoudil Radovana Karadžiče za genocidu na doživotí

Soud OSN v Haagu ve středu v odvolacím řízení uložil bývalému vůdci bosenských Srbů Radovanu Karadžičovi doživotní trest vězení za genocidu spáchanou během války v Bosně v letech 1992 až 1995. Zvýšil tak prvoinstanční trest vynesený v roce 2016, který Karadžičovi vyměřil 40 let odnětí svobody.

Rozsudek vynesl justiční orgán zřízený Radou bezpečnosti OSN zvaný Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), který převzal agendu po Mezinárodním trestním tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), jenž v roce 2017 ukončil činnost.

ICTY v roce 2016 nepravomocně odsoudil Karadžiče za genocidu ve Srebrenici, pronásledování Muslimů (nyní Bosňáků) a Chorvatů v Bosně, terorizování obyvatel Sarajeva a za braní příslušníků mírových sil OSN jako rukojmí ke 40 letům vězení. Uznal ho vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby; odmítl bod týkající se spáchání genocidy v dalších sedmi bosenských městech.

Prvoinstanční proces tehdy trval 499 dní a vyslechnuto při něm bylo 586 svědků. Obě strany se proti rozsudku odvolaly, prokurátor především žádal doživotí. Třiasedmdesátiletý Karadžić, který vinu popírá, v odvolání poukazoval na "věcná a procesní pochybení", jež podle něj vedla k jeho nesprávnému odsouzení. Navrhl proto zrušení rozsudku nebo aspoň snížení trestu.

Soudce Vagn Joensen ve středu zpřísnění trestu odůvodnil tím, že předchozí vyměření trestu tribunálem ICTY bylo chybné, neboť nevzalo v potaz "obrovský rozsah a systematickou krutost" zločinů, za něž je Karadžić odpovědný a podílel se na nich.

Po vynesení rozsudku zazněl v soudní síni potlesk lidí na galerii pro veřejnost. Přeživší a rodiny obětí, kteří přicestovali do Haagu s cílem vyslechnout si verdikt, rozhodnutí soudu přivítali a část jich dojetím plakala. Někteří však vyjádřili politování nad tím, že ani v odvolacím řízení nebyl Karadžić uznán vinným z genocidy i v dalších městech.

Bývalý bosenskosrbský předák na sobě během čtení rozsudku nedal znát takřka žádné emoce a rozhodnutí přijal chladně. Nicméně podle jeho obhájce Petera Robinsona Karadžić "velmi lituje toho, co se za války stalo, a dnes se cítí velmi špatně kvůli všemu tomu utrpení". "Má morální odpovědnost, ale je přesvědčený, že není osobně trestně odpovědný za žádný z těch zločinů, za něž byl ve středu odsouzen," dodal podle agentur Robinson po vynesení verdiktu.

Dnešním rozsudkem končí proces, který byl zahájen prakticky již v roce 1995, kdy byla vznesena první obvinění proti strůjcům války v Bosně, největšího ozbrojeného konfliktu v Evropě od druhé světové války. Stalo se tak více než deset let od Karadžičova zatčení a odeslání trestnímu tribunálu do Haagu v roce 2008.

Dění v soudní síni nebylo přenášeno v přímém přenosu jako v dřívějších případech, ale až s půlhodinovým zpožděním. Soud o tom rozhodl z bezpečnostních důvodů poté, co v roce 2017 bezprostředně po vynesení rozsudku spáchal sebevraždu bývalý bosenskochorvatský generál Slobodan Praljak.

Bývalý prezident Republiky srbské (RS) - která dnes tvoří Bosnu a Hercegovinu spolu s bosňácko-chorvatskou Federací Bosny a Hercegoviny - se 13 let po skončení války skrýval. V Srbsku vystupoval pod falešnou identitou léčitele Dragana Dabiče. Tamní policie ho dopadla v roce 2008.

Rodák z Černé Hory Karadžić přišel do Bosny jako mladý student, později působil v národnostně smíšeném Sarajevu jako psychiatr a pokoušel se i o literární dráhu. Na politiku se dal koncem 80. let a zakotvil u nacionalistů. Už v říjnu 1991 v bosenském parlamentu varoval, že pokud Bosna vyhlásí samostatnost, povede to ke krvavé válce. Jeho snem bylo vytvořit srbský stát v Bosně, jenž by se sjednotil se Srby ovládanými oblastmi v Chorvatsku a se Srbskem.

Čtěte také: Češka souzená kvůli pašování drog dostala v Pákistánu trest přes osm let