Ceny potravin, benzinu a energií vystřelily nahoru. Může za to i vládní zvyšování platů
Vysoké ceny
NOVÉ
1
Ceny potravin, elektřiny a pohonných hmot neustále letí nahoru. V minulém měsíci bylo zdražení tak velké, jako naposledy v roce 2012. Za dražší potravin může zejména suché a teplé počasí, které žene ceny surovin až o sto procent v porovnání s minulým rokem. Svůj díl na vyšších spotřebitelských cenách má i navyšování platů ve státním sektoru, které v loňském roce rostly.
Tuzemská ekonomika v březnu zaznamenala velký šok. Loňské slabá úroda způsobená suchem vyhnala ceny zemědělských výrobců o osm procent. Důvodem je, že čeští zemědělci mnohdy prodali své zásoby už v prvních dvou měsících letošního roku. V březnu proto došlo k velkému dovozu surovin například z Německa a Francie. Podobně jsou na tom i ceny obilí, která zdražuje pekárenské a cukrářské výrobky.
Růst spotřebních cen tak v březnu dosáhl tří procent, které jsou největším meziročním navýšením za posledních sedm let. „V době ekonomického růstu rostou mzdy a samozřejmě spotřeba, která vede k přirozenému růstu cen. Tři procenta je skutečně výraznou změnou a příčin může být více. Za růstem cen energií (které vstupují do cen dalších komodit) stojí také protiemisní politika Evropské unie, například rapidně narostla cena emisních povolenek. Primárně o cenovou stabilitu pečuje nezávislá ČNB svou monetární politikou. Ze strany státu je potřeba zvážit, jakým způsobem zákonné regulace a zdanění vedou k navýšení nákladů, a tím i cen pro konečného spotřebitele,“ řekl pro Echo24 člen hospodářského výboru Vojtěch Munzar (ODS).
Vyšší spotřebitelské ceny však narostly i přidáním stáním zaměstnancům v loňském roce. Ty navíc ovlivnily i mzdy v soukromém sektoru, které nadále porostou. „Mzdy napříč odvětvími rostly zejména v posledních dvou letech významně. Některé sektory reagovaly na změny na trhu později, a proto lze další navyšování očekávat i v průběhu roku 2019. Na druhou stranu, některé obory již pokračující růst mezd nepodporují, dokonce omezují, jejich současná výše se přiblížila maximu,“ uvedl dříve ředitel personálně-poradenské společnosti Hays pro ČR a Rumunsko Ladislav Kučera.
Že mzdy a platy tlačí na navyšování spotřebitelských cen potvrzuje i místopředseda hospodářského výboru Martin Jiránek (Piráti). „Je v tom jednoznačná logika. Když se zvedají platy, tak se i následně zvedají ceny. Ve chvíli, kdy transportní firma musí zvednou plat řidičovi, tak se to promítne do ceny transportu. Tím pádem se zvedne i cena jablka. Když budeme bohatnout, můžeme si kupovat levnější věci ze zahraničí. Naše vnitřní ceny ale pravděpodobné porostou,“ řekl pro Echo24 Martin Jiránek.
Rostly také ceny bydlení a služeb
Spotřebitelské ceny v Česku za loňský rok v průměru vzrostly o 2,1 procenta. Byla to třetí nejvyšší průměrná roční míra inflace za posledních deset let. Vyšší byla v roce 2012, a to 3,3 procenta, a v roce 2017, kdy činila 2,5 procenta. Uvedl to Český statistický úřad.
Nejnižší meziroční růst zaznamenaly spotřebitelské ceny loni v prvním čtvrtletí (o 1,9 procenta). V ostatních čtvrtletích byl růst cen rychlejší.
Průměrná mzda v Česku v loňském čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,9 procenta na 33 840 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 4,7 procenta. Za celý rok 2018 stoupla průměrná mzda meziročně o 8,1 procenta na 31 885 korun.
Průměrná mzda v Česku se nepřetržitě zvyšuje od začátku roku 2014. Podle analytiků je za tím dobrá kondice ekonomiky a tlak na růst mezd v důsledku nedostatku lidí na trhu práce. Dalším důvodem je zvyšování platů ve veřejné sféře. Zhruba dvě třetiny zaměstnanců ale na průměrnou mzdu nedosáhnou.
