Petice požadující nové parlamentní volby ve Velké Británii překonala bleskurychle už přes milion podpisů. Tento výrazný nárůst zájmu přichází pouhých 143 dní ...
Nejtraumatičtější zážitek letošního roku Ameriku možná teprve čeká. Šibeniční humor o tom, co všechno může USA po pandemii a vlně násilných protestů ještě postihnout, je celkem častý. Vtipy o godzille v New Yorku nebo o útoku obřích sršňů jsou stálicemi internetu. Je však jisté, že Američané se budou muset účastnit minimálně jedné akce, která má potenciál stát se naprostou noční můrou, totiž prezidentských voleb, plánovaných na 3. listopadu. Nejde ani tak o to, kdo vyhraje, ale o fakt, že celý proces má šanci přerůst v totální fiasko.
Zaprvé obě strany již pokládají základy ke zpochybnění výsledků voleb. Pozdvižení vyvolala především série tweetů Donalda Trumpa, ve kterých navrhl odložení voleb. Zdůvodnil to děsivou organizací korespondenční volby a možností její jednoduché manipulace. Návrh odsoudili i jeho republikánští kolegové. Navíc prezident k tomu nemá pravomoci.
Je dobře možné, že Trump jen tak plácal, jak má občas ve zvyku, či že se snažil přebít zpravodajství o špatných ekonomických výsledcích, které byly zveřejněny ve stejný den. Nejpravděpodobnější však je, že hledá výmluvy pro svou případnou prohru a připravuje argumenty pro zpochybnění legitimity voleb.
Demokraté se však také pustili do preventivního zpochybňování voleb. Tvrdí, že Trump naschvál osekává finance americké pošty, aby znemožnil hlasování na dálku. Historicky totiž poštou volí spíše demokraté, republikáni více docházejí do volebních místností. Republikáni se prý pokoušejí o „potlačování voličů“. To je oblíbené obvinění demokratů, že republikáni ovlivňují výsledek voleb tím, že některým skupinám nedovolují volit, například uzavíráním volebních místností v černošských oblastech. Podle nich za tímto účelem byl i dosazen nový generální poštmistr Louis DeJoy, ten se ujal úřadu 15. června. Pro to neexistují žádné důkazy. Nejhlasitější propagátorkou této teorie je Stacy Abramsová, která byla jeden čas považována za favoritku na Bidenovu viceprezidentku. Ta má se zpochybňováním voleb dobré zkušenosti. V roce 2018 se ucházela o post guvernéra státu Georgie, odmítla však uznat porážku a dodnes tvrdí, že prohrála kvůli potlačování voličů. Obavy nad tím, že Trump se chystá sabotovat fungování pošty a tím ovlivnit volby, však vyjádřil Joe Biden. Prohlasil, že „Trump chce odříznout poště peníze, aby nemohla doručovat korespondenční hlasovací lístky“.
Pravda však je, že organizace amerických voleb je opravdu tragická a hlasování poštou má potenciál napáchat obrovské škody. Kvůli koronaviru masivně roste zájem o hlasování na dálku. Například ve státě Wisconsin se žádosti o zaslání dálkových hlasovacích lístků zčtyřnásobily oproti roku 2016. Ve městě New York počet lidí hlasujících poštou v nedávných primárkách vzrostl desetkrát oproti minule.
Právě New York slouží jako varování, jak celý systém může selhat. Spočítat výsledky letošních primárek trvalo šest týdnů. Mezi další fiaska sčítání lze uvést demokratické primárky v Iowě nebo volby v roce 2018 na Floridě. V těchto případech trvalo sčítání „jen“ několik dnů. Experti upozorňují, že Američané se budou muset odnaučit luxusu, kdy vítěz voleb je znám další den.
Foto: Týdeník Echo
Pokud se newyorské selhání bude opakovat, může to vážně ohrozit předání moci. Data jsou přesně dána zákony. Do 8. prosince státy musí schválit výsledky voleb, 6. ledna Kongres certifikuje výsledky pro celé Spojené státy. Na 20. ledna je naplánovaná inaugurace. Zpoždění ve sčítání může celý harmonogram zhatit.
Tím však problémy teprve začínají. Není těžké si představit relativně těsný souboj, který rozhodnou teprve poštovní hlasovací lístky. Může se tak stát, že se Trump prohlásí vítězem během volební noci a Biden následně za několik dnů až týdnů.
Pak je tu problém, které lístky uznat. V roce 2018 27 % poštovních hlasovacích lístků bylo diskvalifikováno, protože dorazily pozdě. Z těch, které dorazily včas, bylo vyřazeno 8,2 % kvůli formálním chybám. V americkém systému může o prezidentovi rozhodnout i velmi malý počet voličů. Kdyby v roce 2016 ve třech klíčových státech volilo 80 tisíc voličů jinak, vyhrála by Hillary Clintonová. V roce 2000 prohrál Al Gore Floridu, a tím pádem i celé volby o 1754 hlasů.
V případě těsných výsledků se dá očekávat tvrdý střet u soudu. V tomto případě ani jedna strana nebude zastávat žádné vznešené principy, ale bude argumentovat pouze tím, co bude považovat za pro sebe prospěšné. Například Trump již stihl otočit ve svém postoji ke korespondenční volbě, nejspíše proto, že vyšlo najevo, že zrovna na klíčové Floridě rapidně roste počet republikánů chystajících se hlasovat poštou a že dohánějí v tomto ohledu demokraty.
Pokud by o výsledku voleb rozhodoval soud, byla by to naprostá katastrofa. Jejich legitimita by byla zcela v troskách. O výsledku na Floridě v roce 2000 nakonec rozhodoval nejvyšší soud, někteří demokraté dodnes tvrdí, že George Bush tehdy volby ukradl.
Od té doby stranická polarizace a vzájemná nenávist v USA ještě vzrostly. Někteří komentátoři již nyní věští, že násilí po volbách je nevyhnutelné, ať už vyhraje kdokoliv. Je samozřejmě možné, že se Američané poučí, vyřeší logistické problémy a všichni kandidáti uznají regulérnost voleb. Momentálně ale tomu moc nenasvědčuje.
00:01
