V Praze začíná všesokolský slet, připomene 100 let Československa
Slet ke 100 letům Československa
NOVÉ
Šestnáctý všesokolský slet začíná v neděli v Praze. Slet u příležitosti 100. výročí od založení samostatné československé republiky bude letos šestidenní. Členové tělovýchovné jednoty se scházejí po tradiční šestileté přestávce. Letos navíc chystají speciální program, který připomíná sté výročí vyhlášení samostatného Československa. Celou akci zahájí 1. července sletovým průvodem Prahou, mší v Chrámu svatého Víta na Pražském hradě a slavnostním zahájením v Národním divadle.
V dalších dnech se Sokolové představí na pódiích v Praze, v úterý se pak představí sportovci na večeru Sokol Gala v pražské O2 Aréně, kde bude přehlídka výkonnostní části sportovních sokolských aktivit.Ve čtvrtek a v pátek pak slet slavnostně zakončí hromadná cvičení ve vršovické Eden aréně. „Vnímáme velice silně propojení naší tradiční organizace, našeho spolku, s tímto moderním krásným prostředím. Je to symbolika organizace tradiční, ale s moderním obsahem činnosti,“ řekla starostka sokolské obce Hana Moučková.
Na slet nacvičuje 15 000 cvičenců, z toho je podle Moučkové 1500 zahraničních. Na stadionu v Edenu uvedou 13 skladeb, 11 je sokolských včetně skladby česko-slovenské, která se jmenuje Spolu a akcentuje 100 let od vzniku Československa a je společným dílem české a slovenské autorky. Na rozdíl od většiny skladeb, které mají na sletu premiéru i derniéru, skladba Spolu podle náčelníka České obce sokolské Petra Svobody bude mít pokračování na gymnaestrádě v Rakousku v roce 2019, kde vystoupí dva národy v jedné hromadné skladbě.
Kromě tradičních vystoupení si členové Sokola připravili divadelní představení. Sokol má k dispozici scénu Národního divadla, kde poprvé za dobu jeho existence odehrají představení ochotníci – sokolské amatérské soubory Divadlo pod Petřínem, Soubor písní a tanců Josefa Vycpálka a Divadelní spolek Lázně Toušeň zahrají komedii Ladislava Stroupežnického Naši furianti.
Cvičení jako protest proti politickému režimu
Pravidelné slety patřily k vrcholům života české společnosti po celou první polovinu dvacátého století. Dva z nich se dokonce změnily v jasnou politickou manifestaci. Desátý slet v červenci 1938, který se konal v době rostoucího mezinárodního napětí, byl vyjádřením odhodlání Čechoslováků bránit se proti hrozícímu nacistickému nebezpečí. A vystoupení o deset let později se zase stalo výrazným, byť opět marným protestem proti únorovému puči, po kterém se dostala k moci KSČ.
Představitelé Sokola patřili za obou světových válek mezi vůdčí postavy odboje, za protektorátu pak řada z nich skončila v koncentračních táborech a na popravištích. Není proto divu, že sokolové byli trnem v oku nacistickému i komunistickému režimu a obě totalitní moci Sokol zakázaly. Poprvé ale musela organizace ukončit činnost už v roce 1915. Sokolové, mezi než patřil i Tomáš Garrigue Masaryk, se za první světové války zasloužili o vznik legií a po říjnu 1918 se starali o pořádek a také bojovali za nový stát.
Tehdy se výrazně posílilo sepjetí Sokola s Československou republikou, manifestované pak na památném sletu jen tři měsíce před mnichovskou dohodou. Němečtí vládci protektorátu nicméně nechali organizaci fungovat dva roky a rozpuštěna byla teprve začátkem října 1941, krátce po příchodu Reinharda Heydricha. Po druhé světové válce byl Sokol obnoven a zažil největší vzepjetí, když po celém Československu sdružoval více než milion lidí. Fungovat ale mohl pouhých sedm let.
Obnovení po více než čtyřiceti letech
Slet v červnu 1948 byl totiž nadlouho poslední veřejnou manifestací proti únorovému převzetí moci. Komunistická moc nejprve v roce 1949 pod hlavičkou Sokola sjednotila a ovládla veškerou tělovýchovu v zemi. Reorganizace tělesné výchovy v roce 1952 pak znamenala již třetí zrušení sokolské organizace, tentokrát na osmatřicet let. Sokolské slety byly nahrazeny státem organizovanými masovými spartakiádami, z nichž první se konala v roce 1955 a poslední, sedmá, v roce 1985.
Během uvolnění koncem 60. let se sice objevily pokusy o oživení Sokola, po srpnu 1968 ale z plánů sešlo. Sokolská obec se obnovila až po listopadu 1989, přitáhnout statisíce zájemců o cvičení se jí ale i kvůli dlouhým čtyřem dekádám nečinnosti již nepodařilo. Organizace, z jejíchž řad vzešla řada reprezentantů včetně prvního zlatého olympijského medailisty Bedřicha Šupčíka, má dnes 190.000 členů. Až v posledních letech klade její vedení – vedle tradičního cvičení – větší důraz na podporu sportu.
Původní Sokol vznikl v Rakousku-Uhersku v době politického uvolnění šedesátých let 19. století z iniciativy Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. Tělocvičnou jednotu pražskou (později Sokol Pražský) založili přední čeští vlastenci 16. února 1862 a téhož roku se ustavilo dalších osm jednot na venkově. Roku 1889 vznikla česká o dva roky později moravsko-slezská obec sokolská jako zastřešující organizace, které se v roce 1904 sloučily v jednotnou Českoslovanskou obec sokolskou.
