Všichni proti Orbánovi. Šest opozičních stran proti němu chce kandidovat společně

Šest maďarských opozičních stran oznámilo, že se spojí ve snaze porazit předsedu vlády Viktora Orbána a jeho vládnoucí stranu Fidesz v parlamentních volbách, které se mají konat v roce 2022. Uvedla to v pondělí agentura AP.

Šest stran se v nedělní dohodě zavázalo, že v každém ze 106 volebních obvodů postaví společného kandidáta proti uchazeči z vládní strany. Plánují také společnou kandidátní listinu. Uspořádají navíc primárky, aby vybraly společného kandidáta na předsedu vlády proti Orbánovi, který vyhrál tři parlamentní volby následující po sobě a vede zemi už od roku 2010.

Strany jsou ideologicky nesourodé. Opoziční koalice zahrnuje liberální hnutí Momentum, pravicový Jobbik a zelenou stranu Dialog za Maďarsko (Párbeszéd). V prohlášení uvedly, že jejich spolupráce nebude představovat sloučení, ale že odloží rozpory a rozdíly ve snaze o „změnu éry“.

„Maďarský lid má po deseti letech první skutečnou šanci setřást zkorumpovanou a nepoctivou vládu Fideszu,“ uvedly strany.

Předseda Momenta András Fekete-Györ označil dohodu za „historickou“ a vyjadřující „jednotu národa“.

Nedávné průzkumy veřejného mínění naznačují, že strategie sjednocení by mohla být při pokusu o svržení vlády efektivní. Minulý měsíc průzkum ústavu Publicus Research ukázal, že šest stran by dohromady získalo výhodu čtyř procentních bodů oproti vládní straně, což je více než přípustná statistická chyba průzkumu 3,1 procenta. Podle průzkumu společností Zavecz podpora vládní strany od srpna klesla o šest procentních bodů na 30 procent.

Z jednotlivých stran ovšem zůstává Fidesz nejpopulárnějším uskupením. Oponenti tvrdili, že kvůli změnám ve volebních pravidlech se strategie spojování sil stala jediným demokratickým prostředkem k porážce této vládnoucí strany.

Mezinárodní pozorovatelé označili maďarské parlamentní volby v roce 2014 za „svobodné, ale nespravedlivé“ a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě po volbách v roce 2018 uvedla, že „zastrašující a xenofobní rétorika, zaujatost médií a neprůhledné financování kampaně“ znemožnily voličům dosáhnout plné informovanosti.

Na konci listopadu Orbán po 130 letech překonal rekord a stal se nejdéle sloužícím předsedou maďarské vlády v historii, se započtením prvního funkčního období v letech 1998 až 2002.

Opoziční strany ve svém prohlášení slíbily, že očistí zemi od korupce, obnoví svobodu médií, vytvoří novou ústavu a přepíší volební zákony, přičemž všechny tyto body představují kritiku Fideszu. Strany se zavázaly, že do voleb postaví pouze kandidáty, kteří se nezkompromitovali „bezzásadovými tajnými dohodami“ s vládnoucí stranou.