ANO musí hledat dál. Spolupráce s ODS ani s bývalými partnery se nerýsuje
vyjednávání o vládě
NOVÉ
FOTO: Jan Zatorsky
Po prvních schůzkách stran před druhým pokusem o sestavení vlády je zřejmé, že nevznikne koalice hnutí ANO a ODS. Nepravděpodobné je i opakování dřívější koalice ANO s ČSSD a KDU-ČSL, protože sociální demokraté i lidovci odmítají jít do vlády s trestně stíhaným premiérem a ANO trvá na tom, aby kabinet vedl jeho předseda Andrej Babiš obviněný z podvodu v případu farmy Čapí hnízdo. ANO vede rozhovory také s SPD a KSČM, dosud ale jeho představitelé říkali, že tyto dvě strany do vlády přijmout nechtějí.
ANO a ODS by dohromady mohly mít ve Sněmovně většinu 103 poslanců. Občanští demokraté ale po jednání s nejsilnějším sněmovním uskupením dali najevo, že se vznikem společné vlády nepočítají. Podle ODS nejsou mezi stranami programové shody. Občanští demokraté to dokládají tím, že se vláda a později i poslanci ANO postavili zamítavě k návrhům, které ODS předložila ve Sněmovně.
Pokud by se opakovala koalice z minulého volebního období, mohla by se rovněž opřít o 103 poslanců. Lidovci ale po schůzce s ANO tento týden zopakovali, že odcházejí do opozice. Důvodem je skutečnost, že ANO nechce přistoupit na jejich požadavek, aby ve vládě nebyl nikdo trestně stíhaný. Pokud by ANO názor změnilo, je KDU-ČSL podle svých představitelů připravena nadále jednat. Babiš ale dnes označil podmínku KDU-ČSL za nepřijatelnou.
Také ČSSD požaduje, aby ve vládě, na níž by se strana podílela, nebyla trestně stíhaná osoba. Kromě toho má kvůli kauze Čapí hnízdo personální požadavky i na další ministerstva. Jednání mezi ANO a sociálními demokraty bylo ale ze strany vládního hnutí přerušeno do únorového sjezdu ČSSD. ANO to zdůvodňuje rozdílnými názory lídrů ČSSD. Podle úřadujícího předsedy sociálních demokratů Milana Chovance Babišovo uskupení očekává, že po sjezdu ČSSD sleví ze svých požadavků.
I kdyby na spolupráci ANO s ČSSD nakonec došlo, měly by ve Sněmovně pouze 93 poslanců. Musely by se tedy spolehnout na podporu další strany, nemusela by ale být aktivní. Stačilo by jim, aby v době hlasování opustilo sál nejméně 15 poslanců.
Patnácti poslanci disponují komunisté, 22 jich má hnutí SPD. O možnosti menšinové vlády ANO a ČSSD opřené o hlasy některé z těchto stran mluvil i prezident Miloš Zeman. Možnou podporu takové vlády připustil i předseda KSČM Vojtěch Filip, jehož strana vytvořila s ANO expertní týmy pro jednání o programu. V případě výrazného programového průniku jsou komunisté podle Filipa připraveni i aktivně hlasovat pro důvěru vládě, i když přímý vstup do kabinetu odmítají.
Předseda SPD Tomio Okamura dal několikrát najevo, že jeho hnutí chce vstoupit do vlády, aby mohlo prosazovat svůj program. O podpoře menšinové vlády se vyjadřoval spíš zdrženlivě, možná by podle něj byla v případě, že by se kabinet zavázal plnit programové priority SPD, včetně referenda o vystoupení z Evropské unie.
Babiš dnes řekl, že tradiční strany ANO odmítají. Jednání s SPD a KSČM nechápe jako špatný signál. Nechtěl upřesnit, jaký formát vlády by si pro druhý pokus představoval, podle něj je důležité, aby byla stabilní, a nerozhoduje, zda bude koaliční většinová, koaliční menšinová, nebo jednobarevná menšinová.
Při prvním pokusu Babiš vytvořil menšinovou jednobarevnou vládu, ve Sněmovně s ní ale neuspěl. Kabinet získal pouze hlasy poslanců ANO, všechny ostatní strany hlasovaly proti. Ve středu Babiš předal Zemanovi demisi.
