Platby kartami v klesly někde během karantény téměř na nulu. Nejvíc utrpěla kultura a sport

Výpadky v tržbách se během karantény způsobené koronavirem netýkaly pouze těch v hotovosti, výrazně se propadlo rovněž placení bankovními kartami. Podle dodavatele platebních technologií Global Payments zaznamenal největší propad v placení tržeb zábavní průmysl, konkrétně sportovní odvětví, kde se ze dne na den přestaly hrát prakticky veškeré zápasy. Data z platebních terminálů ukazují, že se platby kartami v obchodech propadly místy téměř až o 100 %. Uzavřena byla také divadla, kina a zničehonic se přestaly konat také koncerty.

Jako první utrpěl v souvislosti s koronavirem cestovní ruch, kde krize přišla již v únoru. Lidé se totiž báli vycestovat právě v souvislosti se strachem z možné nákazy. S tím souvisel také opadnutí zájmu o bydlení v rámci Airbnb. Uzavírání hotelů a pozastavení služeb
sdíleného bydlení jako Airbnb tuto ekonomickou sféru naprosto zastavilo,“ řekla Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech.

Ve sportu či kultuře zaznamenali prodejci propad v platbách kartou až 98 %. Rozdíl mezi prvními dvěma březnovými
sobotami činil bezmála 34 milionů korun. V tomto segmentu sice dvojnásobně vzrostly platby kartou on-line, to ale prodejcům na dorovnání ztrát nestačilo.

Vyšší tržby prostřednictvím plateb kartou měly obchodní nebo lékárenské řetězce

Výpadek v tržbách zasáhl výrazně také pohostinství, kde rozdíl v platbách kartami mezi první a druhou březnovou sobotou činil 92 %. „Rozdíl v celkových útratách na platebních terminálech však mezi první a druhou březnovou sobotou činil více než 24,5 milionu korun. Tento 92% pokles nebyl vyvážen ani online platbami, které celkově zůstaly na dřívějších hodnotách v řádech desítek tisíc korun,“ řekl Ondřej Holoubek ze společnosti Global Payments, z jejíž dat o bezhotovostních platbách analýza Evropy v datech vychází.

Komu se naopak dařilo a kde zákazníci platili více? Bylo to v obchodech s potravinami a také v lékárnách. Lidé se totiž v obavách ze zavření prodejen, respektive z nakažení koronavirem, zásobovali potravinami. „Zajímavý je 66% nárůst mezi jedenáctým a dvanáctým březnem, kdy se do veřejného prostoru dostala nepotvrzená zpráva o plánovaném uzavření všech prodejen včetně těch s potravinami,“ dodala Adéla Denková.