Přispějte na stálé náklady, vybízí Kalousek vládu. Maláčová nevylučuje zvýšení podpory

Stát by měl podle předsedy poslanců opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska přispět na úhradu stálých nákladů podnikatelům, kteří museli kvůli vládním opatřením k omezení šíření koronaviru zavřít své provozovny. Řekl to v pořadu Partie televize Prima. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že sociální demokracie takový model od počátku navrhovala, je ale v pravomoci ministerstva průmyslu a obchodu.

„Sociální demokracie navrhla od počátku britský model, to znamená kupříkladu 80 procent fixních nákladů… My o tom můžeme znovu zahájit diskusi, pevně doufám, že nějakým způsobem dospějeme k řešení,“ řekla Maláčová.

Kalousek zdůraznil, že stát musí udělat všechno pro to, aby co nejméně podniků zkrachovalo. „Když někomu nařídím zavřít provoz, musím vzít odpovědnost za spoluúčast na fixních nákladech,“ uvedl. „Ty fixní náklady musíme aspoň nějak kompenzovat,“ prohlásil. Jde například o nájemné a o pojištění. Mohlo by se podle něho jednat nejméně o 40 procent těchto nákladů. Kalousek varoval, že v opačném případě je možné, že desítky procent z drobných podnikatelů už neotevře.

Předseda sněmovní frakce TOP 09 také kritizoval postup opětovného otevírání provozoven, které vláda často mění a nejsou podle něho úplně jasné. K plánům se mělo podle Kalouska sejít předsednictvo tripartity a snažit se o shodu. „Chceme se proto s nimi sejít jako opozice, protože jejich přehled a zpětná vazba jsou důležité,“ uvedl Kalousek. Maláčová prohlásila, že ministerstvo práce a sociálních věcí své rozvolňovací plány se sociálními partnery konzultuje.

Atmosféře v zemi neprospívá, že vláda se pro svá opatření nesnaží získat souhlas na jednání se zástupci zaměstnanců i zaměstnavatelů. Ti se často zásadní rozhodnutí dozvědí až z médií. Chceme se proto s nimi sejít jako opozice, protože jejich přehled a zpětná vazba jsou důležité.

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) April 26, 2020

Kalousek se však vyjádřil k postupům vlády i pozitivně, například chválil program Antivirus. „Je slušně nastaven, je funkční, může pomoci řadě firem,“ nechal se slyšet. Vidí ale i prostor pro zlepšení. „Je to bezprecedentní situace. Každá vláda by dělala chyby, ale každá vláda by nelhala svým občanům např. ohledně zdravotnických pomůcek,“ konstatoval Kalousek.

Navýšení podpory?

Ministryně Maláčová naznačila, že pokud by kvůli koronavirové krizi v Česku skokově vzrostl počet lidí bez práce, mohly by se podpory v nezaměstnanosti navýšit . Na výši podpor poukazovaly v posledních týdnech odbory. Podle nich jsou částky nízké.

„Vidím prostor pro navýšení podpory v nezaměstnanosti, pokud nezaměstnanost stoupne skokově,“ uvedla Maláčová.

Podpora v nezaměstnanosti se lidem do 50 let vyplácí za určitých podmínek pět měsíců, lidem od 50 do 55 let osm měsíců a lidem nad 55 let 11 měsíců. Částka se u zaměstnanců stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku za poslední dva roky, u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) z vyměřovacího základu. První dva měsíce se vyplácí 65 procent, další dva měsíce 50 procent a ve zbytku času 45 procent. Pokud člověk odejde z práce bez vážného důvodu sám, nebo „na dohodu“, dostává 45 procent. Odbory nastavení dlouhodobě kritizují. Na výši částek začaly poukazovat znovu před pár týdny kvůli koronavirové krizi.

V únoru a v březnu dosahovala nezaměstnanost v Česku tří procent. Ministerstvo práce podle dosavadního vývoje očekává, že by se za duben mohla zvednout na 3,4 procenta. Ministryně řekla, že by mohlo přibýt kolem 41.000 nových uchazečů o zaměstnání. V březnu jich bylo 35.700, celkem pak úřady evidovaly zhruba 225.700 zájemců o místo. Za duben by uchazečů mohlo být 250.000, upřesnila dnes Maláčová.

Kalousek řekl, že není příliš optimista a podle odhadů by nezaměstnanost na konci roku mohla být mezi osmi a deseti procenty. Podle ekonomů se dá očekávat výrazné zhoršení kvůli dopadům koronavirové nákazy.

Ministerstvo práce v podkladech ke kurzarbeitovému programu Antivirus uvedlo, že očekává případné zvýšení nezaměstnanosti kvůli koronavirové krizi zhruba až o pět procentních bodů. Pohybovala by se tedy kolem osmi procent. Ekonomické dopady budou podle resortu záviset na tom, kolik lidí skutečně bude bez práce a na jak dlouho. Při půlročním navýšení nezaměstnanosti o pět procentních bodů by státní rozpočet na daních, odvodech a vyplacených podporách přišel o 44 miliard korun, spočítalo ministerstvo.