Týdeník Echo: Ruská chuť na Temelín, polský ministr zahraničí a klíč k opsaným diplomkám

Hlavním tématem nového čísla Týdeníku Echo je výstavba nových bloků jaderných elektráren v Temelíně a Dukovanech. Článek Babišova atomová koalice v akci napsala Lenka Zlámalová a zabývá se v něm i rozdílnými pohledy českého prezidenta a premiéra na tuto citlivou otázku. „Začíná mocenský souboj o největší investici za desítky let, o to, kdo a za kolik bude stavět nové jaderné bloky,“ zní podtitul této analýzy.

Neobvyklý pohled na československé události před padesáti lety nabízí Petr Holub ve svém článku Svobodně konzumovat. „Pražské jaro 1968 začalo a skončilo zvýšením spotřeby,“ shrnuje lakonicky dopad politických kroků na běžný život před sovětskou invazí a po ní.

Nejen o tom, že „s paní komisařkou Jourovou je těžká řeč“ (titulek), hovoří s Danielem Kaiserem polský ministr zahraničních věcí Jacek Czaputowicz, objasňující vztahy Polska a Německa i sílu Visegrádské skupiny.

Úvahu o Trumpově obchodní válce napsal pro Týdeník Echo bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. Začíná takto: „Navzdory často uváděným stovkám miliard dolarů zasaženého zboží a desítkám miliard dolarů budoucích cel vůči ročním obratům se dá říci, že dosavadní podoba obchodní války mezi Čínou a Spojenými státy světovou ekonomiku podstatně nenarušila. To samé platí o stávající podobě sankcí mezi USA a EU. Další eskalace obchodní války a její šíření na další teritoria však již může být nebezpečné. USA a Čína jsou ale dnes – při vší úctě k ekonomické síle EU – dvě hlavní konkurující si teritoria v nejdynamičtěji se rozvíjející části světového ekonomiky – pacifické oblasti.“

Čtvrtým dílem pokračuje seriál Ženy v politice (Příběhy poslankyň a senátorek meziválečné republiky), který pro Týdeník Echo píše univerzitní profesorka historie Dana Musilová. Aktuální pokračování věnuje pozornost Františce (Fráně) Zeminové, nepřehlédnutelné osobnosti české politické scény od sklonku 19. do druhé poloviny 20. století a také oběti komunistické justiční zvůle, zatčené v listopadu 1949 a ve vykonstruovaném procesu Horáková a společníci odsouzené k trestu těžkého žaláře na dvacet let.

Dále v čísle 31 najdete například rozhovor Martina Weisse s anglickým politologem Matthewm Goodwinem či esej Mariana Kechlibara Magistr švindléř (Proč skandálů se zkopírovanými diplomovými pracemi pozvolna ubude).