Český průmysl trpí. Kvůli drahým energiím ho válcuje konkurence

Česko sužují jedny z nejvyšších cen energií a energetická krize velmi rychle postupuje společností. Energetická drahota však ještě více než na domácnosti dopadá na průmysl, kdy podnikům dramaticky narostly náklady. V mnoha státech již vlády proti drahé elektřině i plynu zasáhly, podniky tam proto nedusí tak obrovské nárůsty na účtech. Češi jim ale nestíhají konkurovat. Je proto nyní na české vládě, jak rychle a účinně zasáhne, aby konkurenceschopnost českých firem ještě více neutrpěla. Jinak nevyhnutelně hrozí další krachy a výrazné zdražování výrobků pro spotřebitele.

Na to, že mnoho firem už bylo nuceno promítnout zvýšené ceny plynu a elektřiny do cen výrobků, čímž ztrácejí konkurenceschopnost vůči zahraničním firmám, kterým vlády s cenami energií pomáhají, upozornil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Nejvíce jsou ohrožené energeticky náročné provozy, kterých máme kvůli struktuře ekonomiky více než většina ostatních zemí.

„Nejvíce trpí obory, u nichž energie tvoří velkou část ceny finálního výrobku, a které vyrábějí tyto výrobky pro evropsky, potažmo světový trh. Nebude to platit například pro pekárenství. Tam jsou energie velkou částí ceny výrobku, takže trpí, ale nemůžeme čekat, že by byly nahrazováni zahraničím. Tedy jde hlavně o sklářství, zpracování hliníku, a podobně. Také jde o chemický průmysl, který ale trpí hlavně ne vysokými cenami energií obecně, ale hlavně vysokou cenou plynu, který často používají jako surovinu,“ přiblížil situaci pro Echo24 ekonom Petr Bartoň.

Vážným důsledkem vysokých nákladů na energie, kterým český průmysl čelí, může být brzké stěhování výrobních podniků a fabrik do levnějšího prostředí. Tedy do zemí, kde vlády již dříve například ceny energií zastropovaly a už se to stačilo projevit.

Na kritickou situaci od léta upozorňovala Hospodářská komora. Její šéf Vladimír Dlouhý několikrát apeloval na vládu, že je nutné zavést dočasná opatření, protože podniky nejkritičtější období může kvůli plynové krizi teprve čekat. V červenci dlouhý uvedl, že se vláda „otočila k podnikatelské veřejnosti zády“, a kritizoval to, že se už dávno mělo zavést opatření na zmírnění dopadů vysokých cen elektřiny a plynu podle Dočasného krizového rámce. Ten přijala Evropská komise už v březnu. Umožňuje poskytnout veřejnou podporu právě podnikům nejvíce zasaženým válkou na Ukrajině a následnými sankcemi.

Podnikům rostou ceny elektřiny ještě rychleji než domácnostem

Neúnosně drahé energie trápí z jistého pohledu podniky ještě mnohem více než domácnosti. „Podniky se potýkají nejen s vyššími cenami energií než domácnosti, většinou stále chráněny nižšími tarify, které stále neodrážejí současné spotové ceny, které často musejí platit podnikatelé. Ale také jsou těm vyšším cenám vystaveny delší dobu. Domácnostem většinou rostou ceny od začátku roku, a pomaleji než podnikatelům, kterým navíc rostou již od loňského léta. Za druhé, cen energií pro podnikatele se nakonec stejně projeví i v růstu cen pro domácnosti. Pokud tedy výrobci budou mít levnější energii, znamená to automaticky i více peněz na drahé energie pro domácnosti, kterým nebude pádit inflace takovým zásadním tempem,“ tvrdí Bartoň.

Na dramatické změny v cenách energií musí reagovat například Škoda Auto. „Rizika, která musíme v našich kalkulacích pokrýt, jsou značná. Přestože energie pro nás z převážné části zajišťuje společnost ŠKO-ENERGO, pohybují se nárůsty cen ve stovkách procent,“ řekla deníku Echo24 mluvčí Škoda Auto Martina Špittová.

Podnik čelí několika inflačním tlakům, z nichž významnou roli hraje právě nárůst cen vstupů a energií. „Způsobuje to výrazné zvyšování firemních nákladů a jsme nuceni přistupovat k cenovým krokům. Podnikáme ta nejlepší možná protiopatření k minimalizaci dopadů tohoto vývoje, mimo jiné prostřednictvím zajišťovacích transakcí a dlouhodobých smluv s našimi dodavateli,“ dodala Špittová.

Velká naděje pro firmy

Po tom, co vláda dlouhodobě dávala najevo, že žádnou účinnou pomoc pro podniky v plánu nemá, se nakonec podnikatelé úlevy zřejmě přeci jen dočkají. Když totiž spotová cena elektřiny na konci srpna vystoupila téměř na astronomických téměř 1000 eur za MWh, byl to jak pro Evropskou komisi, tak pro českou vládu budíček, že je na už opravdu na čase konat.

Kabinet Petra Fialy (ODS) tak snad konečně připravuje přesný plán pomoci jak pro domácnosti a veřejný sektor, tak pro ten podnikatelský. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se budou pro všechny ceny elektřiny stropovat. Také v průmyslu by tedy měly být ceny energie garantované. Limitní cena elektřiny pro podniky by měla být 200 eur za MWh. I to je však stálo docela vysoko. Je to zhruba polovina ceny elektřiny s dodáním na příští rok, která nyní na pražské burze klesla na hodnotu kolem 500 eur.

„Projednáme to na vládě, v pátek by to mohlo jít do Sněmovny a o týden později do Senátu tak, aby to v rámci stavu legislativní nouze začalo platit nejdříve od letošního listopadu a nejpozději od ledna příštího roku, a to asi na dva roky,“ tvrdí Stanjura. Nutné bude podle něj změnit některé zákony a je možné, že to narazí na nelibost Evropské unie ohledně nedovolené podpory či porušení zásad hospodářské soutěže.

Bartoň pak také vzhledem k vyšší vazbě podniků na burzovní ceny elektřiny považuje za nutné nabídku na burze zvýšit. Ta je nyní nízká kvůli nutnosti skládat vysoké burzovní záruky, tzv. margin calls, na které dodavatelé nemají. „Pokud by stát – v rozumné míře a s dobře napsanými podmínkami – podepsal to ručení, k jehož skutečné výplatě nakonec většinou nedojde, mohl by pomoci. Zvláště po zapojení ostatních států,“ domnívá se ekonom.

Stát už se na půjčce pro tři největší energetické skupiny, tedy ČEZ, Sev.en Energy a EPH, dohodl. Shoda na tom, jak vyřešit aktuálně nefunkční energetickou burzu, by měla velmi pravděpodobně vzniknout i v rámci celoevropského řešení. Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová však jednoznačně vyloučila, že by banka poskytla finance přímo energetickým firmám.