Návrh sankcí USA za Nord Stream 2 je podle Moskvy „rusofobní“
energetická bezpečnost Evropy
AKTUALIZOVÁNO
1
Za nový projev rusofobní kampaně ve čtvrtek ruské ministerstvo zahraničí označilo rezoluci zahraničního výboru amerického Senátu o sankcích proti osobám a společnostem zapojeným do stavby plynovodu Nord Stream 2. Návrh zákona o ochraně energetické bezpečnosti Evropy ve středu ve výboru prošel v poměru dvacet ku dvěma hlasům. Je projevem obav některých amerických zákonodárců z posílení ruského vlivu v Evropě.
Plynovod Nord Stream 2 má přivést plyn z Ruska po mořském dně do západní Evropy mimo území východoevropských států, tedy hlavně mimo území Ukrajiny a Polska. Provoz by mohl být zahájen v příštím roce. Plynovod má podporu Německa a Ruska, kromě odporu Washingtonu naráží na kritiku Varšavy a také některých dalších evropských států.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová na tiskové konferenci v Moskvě řekla, že rezoluce senátního výboru otevírá „další kolo rusofobní kampaně“. Mluvčí ale upozornila, že ve výborech amerického Kongresu se „probírá leccos“ a rozhodnutí nakonec ne vždy padnou. „Jaký bude výsledek, je obtížné předpovědět,“ soudí mluvčí.
Návrh sankcí schválil už v červnu zahraniční výbor Sněmovny reprezentantů. Čeká ho ještě projednání v právním výboru Senátu a po něm hlasování v plénu obou kongresových komor. V platnost vstoupí podpisem prezidenta Donalda Trumpa.
Nord Stream 2 je vybudován už z více než dvou třetin, oznámila ve čtvrtek podle agentury TASS ruská společnost Gazprom. Ta na dně Baltu položila 1739,4 kilometru potrubí, což představuje 71 procent celkové délky nového plynovodu. Plány počítají s vybudováním dvou větví schopných do Německa ročně přepravit až 55 miliard metrů krychlových plynu. Polovinu projektu platí evropští partneři Gazpromu – německé společnosti Uniper a Wintershall, rakouská OMV, francouzská Engie a britsko-nizozemský Shell, připomíná TASS.
