K prudké inflaci přispěla Babišova vláda svým rozhazováním, zní z ODS

Chování vlády Andreje Babiše (ANO) před koronavirovu krizí se projevuje i v současném razantním růstu cen. V době ekonomické prosperity totiž vytvářela desetimiliardové schodky a rozdávala peníze okolo sebe. Kritika zaznívá z opoziční ODS od ekonomického experta strany Jana Skopečka, podle kterého by vládě doporučoval výdaje krotit. Kandidát na ministra financí z hnutí STAN Věslav Michalik si ale naopak myslí, že inflace okolo dvou až tří procent má v ekonomice pozitivní dopad.

Vysoké zdražování překvapilo i analytiky, kdy červencová inflace vystoupla na 3,4 procenta. Jednalo se o nejvyšší hodnotu od loňského léta. V porovnání s červnem zrychlilo zdražování o 0,6 procentního bodu. Ceny táhly zejména draží automobily, pohonné hmoty nebo služby. Došlo také ke zdražení alkoholických nápojů nebo bydlení.

Měnovou politiku vede Česká národní banka, která na inflaci reagovala v srpnu zvýšením úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Centrální banka tím chce zdražit úvěry, aby zastavila tok peněz a srazit inflaci na hranici okolo 2 procent.

Podle poslance ODS Jana Skopečka jsou důsledky současného zdražování dva. Tedy uvolněnou měnovou politikou České národní banky v minulosti podpořenou koronavirovou krizí a také chováním vlády Andreje Babiše. „K vyšším cenám nepochybně přispěly lockdowny, zpřetrhané odběratelsko – dodavatelské řetězce nebo problém v dodávkách součástek a materiálů. Ty následně zdražují a promítají se do konečné ceny produktů,“ řekl pro Echo24 Skopeček.

„Obecně bych ale vládě doporučil, aby nepřispívala inflačnímu tlaku tím, že bude dělat příliš expanzivní fiskální politiku. V minulosti jsme to od vlády mohli vidět, kdy inflaci rozhodně nebrzdila. Vytvářely se stamiliardové deficity a i před koronavirovou krizí jsme viděli deficity v desítkách miliard. Navíc v době, kdy ekonomika poměrně slušně rostla,“ řekl Skopeček.

Hlavní zodpovědnost ale leží podle něj na České národní bance, která rozhoduje o dalším postupu. S tím souhlasí i Věslav Michalik (STAN), který je náměstkem hejtmanky Středočeského kraje a působil ve finančních institucích jako analytik nebo výkonný ředitel. „Inflační cíl si hlídá centrální banka, která k tomu má nástroje. Na druhou stranu se domnívám, že mírná inflace je v ekonomice pozitivnější než záporné úrokové sazby nebo forma stagflace. Z inflace na úrovni dvou až tří procent bych se ve vládě neděsil,“ řekl pro Echo24 Michalik.

Ten také uvedl, že ho vysoká inflace 3,4 procent nepřekvapila, protože signálů o zdražování byla celá řada. „Ať už narušené dodavatelsko – odběratelské řetězce nebo chybějící výrobky. Nerovnováha zde je a objevuje se právě ve vyšší ceně. Samozřejmě i kvantitativní uvolňování spolu s velkým množstvím peněz se podle mého názoru logicky projevuje v tom, že když je více peněz, tak si můžeme dovolit více zaplatit,“ dodal Michalik.