Čekání na Bloomberga. Má se Trump obávat demokratických soupeřů?

Zdálo by se, že američtí demokraté budou mít jasnou cestu k prezidentským volbám v roce 2020. Prezident Trump dělí lid na příznivce a ty, kteří ho považují za skvrnu na národní cti, a od těch druhých lze často slyšet, že budou volit kohokoli, kdo ho porazí. Jenže tři týdny před prvními primárkami není jisté, jestli budou schopni takového kandidáta dodat.

Zaprvé, na rozdíl od minulé nominace, kterou demokraté pojali jako „korunovaci“ Hillary Clintonové, je tentokrát pole široce otevřené. Natolik, že první debatu museli organizátoři rozdělit na dvě po deseti účastnících, v čemž se ovšem nikdo neorientoval. Postupným utahováním kritérií dospěli organizátoři k posledním šesti. Navzdory stížnostem vyřazených kandidátů to asi jinak nejde. Ale i ta šestice se teď zdá moc a málo zároveň.

Zadruhé, kandidátům se postupně povedlo odpoutat se od neplodného zaříkávání Trumpa a mluvit o tom, co se musí změnit, aby ho příště tolik Američanů nevolilo. Věnovali se demokraté dřív málo skutečným problémům lidí, anebo byla naopak jejich nabídka nedostatečně ideologicky čistá?

A konečně zatřetí, jak jsme už v Echu psali, s částí mladých, vzdělaných, bílých Američanů se v posledních několika letech udála šokující proměna. S radikálností svých progresivních názorů se „utrhli“ od většiny veřejnosti nalevo od středu. A to tak, že jsou například přesvědčeni o tom, že společnost je prosáklá rasismem, víc než sami příslušníci menšin. Ale právě tato extremistická část veřejnosti dodává kampaním energii a vládne jejich odrazu na sociálních sítích, z jejichž vlivu se kampaně obtížně vymaňují.

Celý text si můžete přečíst na EchoPrime nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo, který získáte na stáncích.