OKD. Upřímně vás nechápeme za vaše peníze

Znovu a znovu se podivujeme nad tím, že tolik našich spoluobčanů (méně vzdělaných než my a s trvalým pobytem čím dál od Staroměstského náměstí coby pomyslného středu republiky, tím hůře pro ně) se odvrací od tzv. liberálnědemokratických hodnot. Nejde nám do hlavy, jak mohou dopřávat sluchu populistům a proč nedůvěřují elitám. Jeden takový kamínek, tedy spíš kámen do mozaiky by se dal hledat ve včerejší zprávě o prodeji bytů OKD švédské firmě.

Přes 42 tisíc bytů, které Česká republika kdysi převedla privatizátorům severomoravských dolů i se svým 46procentním podílem ve firmě, patřilo po deset let firmě RPG Byty, která byla Zdeňka Bakaly. Ten byty v roce 2015 prodal firmě Residomo (za tou údajně stály dva zahraniční investiční fondy, Blackstone a Round Hill Capital). Residomo teď byty dál prodává velkému švédskému vlastníkovi nemovitostí jménem Heimstaden Bostad. Pro nájemníky se prý nic nemění, jejich smlouvy, dnes už vesměs s tržním nájmem, zůstávají v platnosti. „Jen“ se dál prodlužuje řetězec majetkových převodů. V tom řetězci je takové pravidlo, že první článek (Česká republika) měl ztráty, každý další článek, počínaje manažerskou dvojicí Koláček–Otava, má profit a poslední článek ho může důvodně předpokládat.

Úměrně délce řetězce klesá pravděpodobnost, že by stát, tedy jeho politická reprezentace, celou tuto operaci ještě mohl zvrátit ve svůj prospěch. Ještě v tomto měsíci se ve sněmovně bude projednávat usnesení, které by zpochybnilo privatizaci OKD, počínaje rokem 1990, a vládu vyzvalo, ať podá určovací žalobu. Ale právě přibyl další kupec, který jako by kupoval v dobré víře.

Co je nějakým Švédům po tom, že při privatizaci oněch 46 zbývajících procent akcií OKD v roce 2004 se nabyvatel ve smlouvě zavázal, že prodávat se bude přednostně nájemníkům, a to za stejnou, netržní cenu, za jakou od státu dostal byty on sám? Závazek měl podle smlouvy se státem přecházet i na případné další nabyvatele, ale v roce 2015, kdy se na scéně objevují oba fondy a jejich Residomo, se závazek ve prospěch nájemníků kamsi vytratil – tak to aspoň Sdružení nájemníků BYTYOKD.CZ později řekl náměstek ministra financí. Roman Macháček, vůdčí duch tohoto sdružení, se obává, že se novou transakcí přiblížil moment, kdy Švédové mohou přikročit k přímým prodejům jednotlivých bytů na trhu.

V roce 2004 při privatizaci OKD se do balíku přihozené byty privatizovaly za směšnou cenu 40 tisíc korun za kus. Jelikož ale stát prodával jen 46 procent akcií, dostal za každý byt 20 tisíc. Za první polovinu bytů (protože OKD samotné byly už z víc než poloviny v soukromých rukách) nedostal stát nikdy nic, celkově tedy za oněch 43 tisíc bytů obdržel 850 milionů korun. I když započteme inflaci a obecné zdražení bytů, dostal by dnes stát, pokud by za něj prodávali stejní lidé a se stejně nízkou vervou jako v roce 2004, částku v řádech jednotlivých miliard. Cena, za jakou nakoupili Švédové, není známa. Ale asi těžko bude nižší, než kolik činil nemovitý majetek Residoma v poslední výroční zprávě – tedy 32 miliard korun.

Tento do nebe volající příběh se přímo týká desítek tisíc lidí, jež český stát dlouho držel v naději, že levně přijdou ke „svým“ bytům. Nikdy nepřijdou. Obzvlášť pikantní na této truchlohře je, že z bohatství získaného nákupem OKD hluboko pod cenou Zdeněk Bakala odloupl jednu část, aby ji v metropoli utratil za nákupy: obchodní značky Václav Havel, přízně nemalé části pražských kruhů, ovšemže médií. A že část této klientely se přímo za peníze vytažené z druhého nejnuznějšího kraje republiky podivuje tomu, že v takových místech může mít někdo jiné názory než ona.

Další texty Daniela Kaisera čtěte zde.