KOMENTÁŘ
1
CENY POTRAVIN
Ceny potravin v České republice i nadále rostou a podle analytiků se trend může v nadcházejících měsících ještě zrychlit. Zdražování podle dostupných statistik ...
00:02
00:01
00:01
21. 11.
21. 11.
21. 11.
21. 11.
21. 11.
21. 11.
21. 11.
Středopravicová vláda Petra Fialy zvažuje regulaci marží prodejců pohonných hmot. Ještě před pár měsíci by tato zpráva zněla jako fake news. Dnes je to realita. A v evropských poměrech nic výjimečného. Ceny základních strategických surovin od plynu přes ropu k elektřině letí prudce vzhůru. Okamžitě se promítají do cen všeho dalšího zboží. Inflace by podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka už v dohledné době mohla dosáhnout 13 až 14 procent. Jiní ekonomové nevylučují horší čísla, kolem 16 procent. Už v únoru vystoupala na 11,1 procenta a byla třetí nejvyšší v Evropě. Ekonomika ale roste výrazně pomaleji, stejně jako platy. Takže jsme se dostali do nebezpečné spirály stagflace. Umrtvené ekonomiky s prudkým růstem cen. Čeká nás jeden z největších propadů životní úrovně v historii České republiky.
Dostihly nás všechny hříchy minulých let. Ty globální zasahují všechny vyspělé země. Nám se k tomu ještě přidalo extrémní rozhazování Andreje Babiše za pandemie čínského koronaviru. Nasekal dluhy za 900 miliard korun. Nejvyšší kontrolní úřad tento týden upozornil, že 90 procent nových státních výdajů s covidem vůbec nesouviselo.
Výsledkem je třetí nejvyšší evropská inflace, s níž vláda Petra Fialy i centrální banka mohou dělat jen velmi málo. Jenže politici cítí tlak, že něco by se dělat mělo, aby nepřišel nějaký sociální výbuch. Navíc jsou na dohled dvoje volby. Podzimní komunální a senátní a lednové prezidentské.
Z této konstelace prudkého nekontrolovaného růstu cen, hrozícího propadu životní úrovně a nachylujícího se volebního cyklu přichází nápady, jako je kontrola marží.
Vážně hrozí, že ve chvíli energetické krize a ruské invaze na Ukrajinu se rozjede vlna regulací a státních zásahů do ekonomiky. Spolu s koncem globalizace, volného obchodu a snahy jednotlivých zemí o soběstačnost je to infekce, která může nadlouho vážně ohrozit prosperitu.
Je to velmi nebezpečná regulační spirála, která připomíná tu inflační. Jeden státní zásah pak vyvolává druhý. Na začátku současné globální inflace stály státní koronavirové zásahy. Kombinace lockdownů a nalévání veřejných peněz do ekonomiky. V zahlcení veřejného prostoru ruskou agresí proti Ukrajině už se zapomíná na to, že plyn a ropu nezdražila válka. Ta už přišla do hodně roztočeného zdražování po covidu.
V posledních týdnech zdražuje většina zboží. Kromě pohonných hmot i potraviny. Když už se jednou vypustí kraken kontroly marží a regulace cen, je těžké ho zastavit. Pak přijde přirozená otázka: když benzin, proč ne potraviny? Takový Viktor Orbán už jejich ceny v Maďarsku nějakou dobu reguluje. Stejně jako benzin, elektřinu.
Vláda by měla být se zásahy do ekonomiky velmi opatrná. A vystříhat se jich tam, kde normálně funguje trh. To pro obchod s naftou a benzinem platí. Stejně jako pro obchod s plynem. Jediné, co je potřeba obzvláště v tak vyhrocené době kontrolovat, jsou kartelové dohody. Jestli se obchodníci nedohadují na umělém držení vyšších cen. Na to tady ale máme Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten má navíc z minulosti s kontrolou kartelů prodejců nafty a benzinu zkušenosti. Úplně jinou kapitolou je elektřina. Tam dávno kvůli emisním povolenkám a trestným zeleným přirážkám v rámci taxonomie trh dávno nefunguje. Evropská unie uměle zdražila elektřinu regulací. Takže je namístě, aby vláda regulací držela její cenu na uzdě. To je ale v této chvíli jediná věc, která je zralá na zásah státu.
Ve víru událostí, které v posledních letech zažíváme, se snadno zapomíná, že státní zásahy do ekonomiky vždycky ničily prosperitu a přinášely chudobu a nedostatek.
