Žlutá revolta. Ve Francii bez většího násilí protestovalo 125 tisíc lidí, asi 135 zraněno a 1360 zadrženo
žluté vesty
AKTUALIZOVÁNO
FOTO: shutterstock.com
Již čtvrtou sobotu v řadě protestovali lidé po celé Francii proti rostoucím životním nákladům i prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Účast na sobotních demonstracích byla sice nižší než dříve, i tak ale vyšlo ve žlutých vestách do ulic 125.000 lidí, z toho 10.000 jen v Paříži. V hlavním městě celý den panovala přísná bezpečnostní opatření. V ulicích hlídkovalo 8000 policistů, kteří během několika potyček s demonstranty použili slzný plyn a vodní děla. Zranění při střetech po celé zemi utrpělo 135 lidí, 1385 osob bylo zadrženo. Premiér Édouard Philippe vyzval ke klidu a dialogu, prezident Emmanuel Macron se k situaci vyjádří až příští týden.
"V okamžiku, kdy k vám mluvím, je situace pod kontrolou," řekl večer ministr vnitra Christophe Castaner. Podle bilance, kterou zveřejnil, se sobotních protestů po celé Francii zúčastnilo 125.000 lidí. Před týdnem jich bylo 136.000, před dvěma týdny 160.000 a před třemi týdny, kdy demonstrace takzvaných žlutých vest začaly, 287.000.
Premiér Philippe vyzval k dialogu. "Žádná daň nemůže ohrozit národní jednotu," řekl s odkazem na zrušený plán zvýšit daň na pohonné hmoty, který před čtyřmi týdny demonstrace takzvaných žlutých vest vyvolal.
Zranění v sobotu při protestech utrpělo 118 protestujících a 17 policistů. Policie podle ministra vnitra zadržela celkem 1358 osob, z nichž 974 poslala do vazby. Naprostá většina lidí (920) byla zadržena v Paříži, kde v cele předběžného zadržení skončilo 619 osob.
V Paříži protestující dopoledne vyrazili od Vítězného oblouku a po třídě Champs-Élysées se snažili dostat k prezidentskému paláci. Přístup jim ale blokovali příslušníci bezpečnostních sil. Potyčky mezi policisty a demonstranty ve žlutých vestách vypukly u obchodních domů Galeries Lafayette a Printemps a poblíž opery Palais Garnier.
Na několika místech hlavního města demonstranti zapálili automobily, na Champs-Élysées napadli drogerii. Střety se policii během dne dařilo rozhánět pomocí vodních děl i oddílů jízdní policie. Kvůli protestům byla v Paříži omezena doprava včetně několika linek metra.
V hlavním městě se kromě protestu žlutých vest konal i pochod, na kterém účastníci vyzývali k ochraně životního prostředí. Podle policie se pochodu zúčastnilo až 17.000 lidí, řada z nich měla zelené vesty.
Kromě metropole byla situace během dne napjatá například i v Marseille, Lyonu, Grenoblu či Nantes, odkud hlásí jednoho těžce zraněného. V Bordeaux se střetům radikálů s bezpečnostními složkami pokusilo zabránit několik lidí oděných ve žlutých vestách, kteří si mezi ně klekli.
Centrum Paříže se svými luxusními obchody, kde v předvánočním čase běžně panuje čilý shon, v sobotu připomínalo spíše město duchů. Mnoho prodejen zůstalo zavřených, návštěvníci se nedostali na Eiffelovu věž, zavřený byl Vítězný oblouk, věže katedrály Notre-Dame či muzea Louvre, Orsay a Centre Pompidou. Byla zrušena řada divadelních představení i fotbalové zápasy.
Předsedkyně strany Národní sdružení Marine Le Penová v sobotu uvedla, že očekává od prezidenta Macrona "silné a okamžité odpovědi" na "sociální utrpení" lidí, kteří přišli do ulic ve žlutých vestách protestovat. Vyzvala jej, aby se neschovával za zdmi Elysejského paláce. Macron se v poslední době vyhýbal médiím a před veřejnost se chystá vystoupit až na počátku příštího týdne.
K situaci ve Francii se v sobotu na twitteru vyjádřil také americký prezident Donald Trump, který dal nepokoje do souvislosti s pařížskou klimatickou dohodou. Podle něj je "směšnou a extrémně drahou" dohodu načase zrušit. "Lidé nechtějí platit velké částky peněz, hodně z toho zemím třetího světa (které jsou vedeny pochybným způsobem), aby možná ochránili životní prostředí," napsal prezident.
Údajně "nepřiměřené násilí" používané při potlačování protestů žlutých vest v sobotu kritizoval také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. "Ti, kteří naši policii obvinili z útlaku, by se měli podívat na to, co teď dělají jejich policisté," řekl Erdogan.
Hnutí nazvané po reflexním kusu oděvu, který patří k povinné výbavě aut nejen ve Francii, vzniklo na protest proti plánovanému zvýšení daně na pohonné hmoty. Protestujícím také vadí rostoucí nerovnost a to, že jejich příjmy stagnují, zatímco životní náklady stoupají a že se prezident Macron prý do situace běžných občanů nedokáže vcítit. Vláda tento týden od plánovaného zvyšování daní upustila. Protestující hlásící se k hnutí žlutých vest, které nemá žádného jednoznačného lídra, však požadují další ústupky, jako je snižování daní, zvýšení minimální mzdy nebo nižší náklady na energie.
V Bruselu došlo ke střetu demonstrantů s policií
Více než 400 lidí zadržela policie v Bruselu, kde demonstranti páchali výtržnosti během pochodu k evropské čtvrti i při protestu u budov belgické vlády a parlamentu. Informovala o tom agentura Reuters. Protest v belgické metropoli souvisel s demonstracemi hnutí takzvaných žlutých vest, které se konaly po celé Francii. Stovky lidí se na demonstracích proti rostoucí sociální nerovnosti sešly také v Nizozemsku.
Protestu takzvaných žlutých vest se v Bruselu zúčastnila podle policie asi tisícovka lidí. Křičeli hesla proti francouzskému prezidentovi Emmanuelovi Macronovi a belgickému premiérovi Charlesovi Michelovi. „Macrone, Micheli, odstupte,“ volali.
Policisté proti těm z nich, kteří vytrhávali značky a házeli láhve a další předměty, použili pepřový sprej. Na některých místech byla omezena automobilová a tramvajová doprava. Celkem policie zadržela přes 400 lidí.
Ráno protestující ve žlutých vestách na východě Belgie zablokovali dálnici, která vede do Francie.
Na různých místech Nizozemska včetně Amsterodamu, Rotterdamu či Haagu se sešly stovky lidí. Protestovali především proti podle nich rostoucí propasti mezi chudými a bohatými. Někteří demonstranti požadovali demisi liberálního premiéra Marka Rutteho, jiní vystoupení Nizozemska z Evropské unie, snížení věku odchodu do důchodu či zrušení některých opatření na ochranu životního prostředí.
