Bezpečnost, věda, Erasmus. Nový rozpočet EU odpovídá zájmu Čechů, říká Jourová
Nový rozpočet EU
NOVÉ
Foto: Jan Zatorsky
Nový dlouhodobý rozpočet Evropské unie na roky 2021 až 2027 bude pokrývat i témata, která od něj čekají čeští občané, říká komisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitelů Věra Jourová. Dobrou zprávou podle ní je, že Česká republika i přes ekonomický růst zůstane v příštím víceletém finančním období čistým příjemcem unijních financí. Teprve v příštích týdnech ale bude jasné, kolik přesně peněz by mohla země získat.
„Jasně jsme se dohodli, že politické zadání pro rozpočet musí být, že nesmí být jasných vítězů a jasných poražených,“ poznamenala Jourová o týdnech jednání v Evropské komisi, která dnes vyvrcholila představením jejího návrhu dlouhodobého unijního rozpočtu.
Nový víceletý finanční rámec po roce 2020 bude prvním bez Británie, přesto je rozsahem srovnatelný s tím stávajícím. Má totiž při mírném snížení peněz na společnou zemědělskou politiku a politiku soudržnosti, která je pro ČR významná, také řešit nové výzvy, jako je migrace, lepší ochrana hranic, bezpečnosti či podpora vědy a výzkumu, vzdělávání mladých lidí nebo digitalizace ekonomiky.
Tyto nové priority jsou podle Jourové pro EU zásadní. Komisařka ocenila například zdvojnásobení prostředků na program studentských pobytů Erasmus+, který označila za „výborný nástroj“ pro vzdělávání. „Je tam finančně pokryto hodně dobrých věcí,“ poznamenala česká komisařka.
Připomněla, že dnešní prezentace rozpočtu v europarlamentu byla jen představením návrhu, o kterém nyní začnou velmi intenzivně jednat členské země. „To, co dneska komise schválila, je velmi dobře míněný návrh vyrovnaného rozpočtu, který pokrývá všechny potřeby a který je užitečný pro všechny Evropany,“ řekla Jourová.
Už nyní je podle ní – právě díky oznámenému krácení prostředků na politiku soudržnosti – jasné, že z unijních fondů po roce 2020 dostane ČR méně, než kolik získává nyní. Snížení, které se dotkne i zemědělské politiky, je jedním z důsledků britského odchodu z unie.
Jak konkrétně velký ale český podíl bude, to podle ní ukážou teprve jednání v příštích týdnech. Finální verzi návrhu nové politiky soudržnosti chce komise představit až koncem května.
„Před námi jsou čtyři týdny pro jednání o tom, jak bude vypadat vzoreček pro přepočítání peněz hlavně v kohezní politice, které jsou pro ČR podstatné,“ podotkla komisařka.
Jourová připomněla, že Česko si vede ekonomicky dobře, a to ovlivní už nyní existující a do budoucna nadále nejvýznamnější kritérium pro rozdělování peněz z kohezních fondů, založené právě na velikosti hrubého domácího produktu (HDP). „Teď není na stole nic, začínáme od nuly a jediné na stole je HDP,“ poznamenala komisařka. Cílem unijních fondů je dál snižovat rozdíly mezi státy EU v sociální a ekonomické oblasti.
Mezi dalšími zvažovanými kritérii je podle dostupných informací například míra nezaměstnanosti mládeže, potřeba ekologických investic či třeba zatíženost migrací. Jourová souhlasí s tím, že u těch, kdo dostanou azyl, jsou potřeba peníze na jejich integraci do společnosti. V českém či slovenském případě by se to mohlo týkat třeba příchozích z Ukrajiny, míní.
„Tuhle linku budu sledovat velice opatrně – má to smysl na integraci, ale dostat do vzorečku, kolik jsme přijali migrantů, to mi moc není po chuti,“ připustila Jourová.
Nový dlouhodobý rozpočet se výrazně zaměřuje na veřejnou infrastrukturu s „evropskou přidanou hodnotou“.
„To myslím rezonuje dobře i v české politické sféře – tam máme pořád schodek – dálnice, infrastruktura v životním prostředí, transevropské dopravní sítě, včetně železnic, to jsou všechno věci, na kterých má ČR zájem,“ vypočetla komisařka. Vláda by si podle ní měla vytvořit seznam velkých projektů a o nich vyjednávat.
