Bývalá eurokomisařka Jourová se stane prorektorkou UK a poradkyní Petra Pavla

Bývalá eurokomisařka Věra Jourová se stane prorektorkou Univerzity Karlovy pro rozvoj lidských zdrojů a nové technologie. Akademický senát UK k tomu vyjádřil na svém pátečním zasedání kladné stanovisko. Novou prorektorku jmenuje rektorka UK Milena Králíčková. Svůj plat bude Jourová posílat v plné výši na Fond odolnosti Nadačního fondu UK. Kromě akademického působení bude pracovat také v poradním orgánu prezidenta Petra Pavla v rámci zahraniční politiky.

AS UK na svém jednání řešil záměr rektorky Králíčkové jmenovat Jourovou prorektorkou. Jourová má mít na starosti například péči o kvalitu výzkumu z hlediska lidských zdrojů, dále rozvoj mezinárodních vztahů ve smyslu všech tří rolí univerzity. Podle Králíčkové potřebuje UK mít vazby v Bruselu. Posledním pilířem agendy Jourové mají být nové technologie v souvislosti například s rozvojem a implementací nástrojů umělé inteligence. AS UK k záměru vyjádřil kladné stanovisko. Senátoři ocenili zkušenosti a kontakty Jourové, někteří naopak v diskusi kritizovali název a vymezení portfolia.

Sama Jourová během jednání uvedla, že jde pro ni o významnou chvíli a že za všechny své úspěchy vděčí UK, kde vystudovala. „Obdivuji úspěchy, kterých UK za poslední dobu dosáhla, ať už v oblasti ERC grantů nebo třeba v oblasti Erasmu. Draghiho zpráva v oblasti konkurenceschopnosti počítá s výrazným zapojením univerzit a byla by škoda u toho nebýt. A pokud do Česka pojede nějaký komisař nebo paní předsedkyně EK, tak se budu starat, aby povinná zastávka byla na UK,” řekla Jourová s tím, že svůj plat bude posílat na Fond odolnosti v plné výši, univerzita nicméně bude platit odvody.

Jourová jako zahraniční poradkyně prezidenta Petra Pavla

Probíhá také jednání o tom, jakým způsobem bude učit na Právnické fakultě a na Fakultě sociálních věd UK. Jednat by se mělo spíše o jednotlivé přednášky týkající se například právního státu či mediálních studií. Dodala, že nyní nehodlá vstupovat do žádné politické strany, bude však pracovat v poradním orgánu prezidenta Petra Pavla.

"Nejsem členkou žádné politické strany, nehodlám nikam vstoupit. Budu pracovat, pokud se týká doteku s politikou, jenom v poradním sboru pana prezidenta pro zahraniční politiku, kde jsou lidi z různých oborů. Podle mě to politika není, je to nad stranami," řekla Jourová. Uvedla také, že z časových důvodů odmítla pozici ředitelky Knihovny Václava Havla.

V poradním týmu prezidenta Petra Pavla jsou ústavní právník Jan Kysela, ekonom David Marek, někdejší šéf důchodových komisí Vladimír Bezděk nebo expertka na sociální podporu Lucie Poláková. Součástí týmu je také odborník na inovace v energetice Jakub Maščuch a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko.

Poradní tým zprvu vedl podnikatel Tomáš Richter, nicméně od letošního ledna nemá s Hradem smlouvu. Stejně na tom je bývalý velvyslanec Petr Kolář, se kterým Pavel externě spolupracuje a jenž zůstal v expertním zahraničněpolitickém poradním týmu.

V otázkách zahraniční politiky prezidentovi podle informací z loňského května radil také již zesnulý bývalý šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg, další exministr zahraničí Tomáš Petříček, někdejší velvyslanec Michael Žantovský nebo politolog Jiří Pehe. V čele zahraničního odboru prezidentské kanceláře stojí diplomat Jaroslav Zajíček.

Jourová skončila ke konci listopadu po deseti letech ve funkci eurokomisařky. Už dříve uvedla, že by chtěla být v kontaktu s mladými lidmi. Téma, na které chce nadále upozorňovat, je problém nenávistných útoků vůči ženám ve veřejném prostoru.

„Jedním z předpokladů, že se postavení žen v politice a veřejném životě zlepší a nenávist, které musejí často čelit, sníží, je, že současný stav nepřijmeme jako něco normálního. Musíme o tom mluvit,“ uvedla Jourová, která letos v Bruselu uspořádala konferenci Ženy ve veřejném životě. Na ní promluvila například šéfka EK Ursula von der Leyenová, ale i filipínská novinářka a nositelka Nobelovy ceny za mír Maria Ressaová, která popsala, že dostává i 90 nenávistných vzkazů každou hodinu. „I já čelím řadě urážek a naučila jsem se s tím žít. To ale neznamená, že bych si myslela, že to je součást mojí práce, kterou musím přijmout,“ dodala bývalá eurokomisařka.

Celkem za deset let, tedy za dva mandáty v Evropské komisi, absolvovala Jourová přibližně 3000 oficiálních jednání, téměř 1500 mediálních rozhovorů, skoro 350 tiskových konferencí a kolem 700 projevů a vystoupení. V letech 2014 až 2019 byla eurokomisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost pohlaví, v následujících pěti letech pak místopředsedkyní EK pro hodnoty a transparentnost.