Vládní změny v důchodech: V dnešních cenách sekera až 200 miliard postavená na nejistém závazku

Vláda Andreje Babiše (ANO) chce zrušit pokračování v posouvání důchodového věku od 30. let o měsíc ročně, věkovou hranici pro odchod na odpočinek chce zmrazit na 65 letech. Obnovit chce také vyšší valorizace důchodů o polovinu růstu reálných mezd místo třetiny. To podle expertů povede ke zřetelnému zhoršení výhledu veřejných rozpočtů, a to v horizontu dvaceti až třiceti let v rozsahu každoročně přes dva procentní body HDP, tedy v dnešních cenách až téměř 200 miliard korun. Systém chce finančně udržovat pomocí rychleji rostoucí ekonomiky i boje s šedou ekonomikou, to nicméně experti považují za nejisté.

V roce 2026 chce koalice podle ministra práce Aleše Juchelky změnit také zákon o důchodovém pojištění a zrušit část důchodové reformy, kterou prosadila předchozí vláda ke zbrzdění výdajů a dluhů důchodového systému. Pokračování v posouvání důchodového věku od 30. let o měsíc ročně chce zrušit, věkovou hranici pro odchod na odpočinek chce zmrazit na 65 letech. „Některé věci, které probíhaly ve třetí vlně důchodové reformy, měnit nebudeme. Týká se to například parametrů minimálních důchodů, změn u vdovských či sirotčích důchodů a tak dále,“ uvedl Juchelka.

Současně chce ale podporovat lidi, aby dobrovolně zůstali pracovat co nejdéle. Obnovit chce také vyšší valorizace důchodů o polovinu růstu reálných mezd místo třetiny. Kroky výdaje znovu zvedají. Juchelka spoléhá na to, že finančnímu propadu důchodové soustavy zabrání hospodářský růst a boj s šedou ekonomikou.

„Čeká nás veliká změna v rámci stárnutí populace. Bude se klást velký důraz na sociálně-zdravotní pomezí. To bude o několik řádů dražší než jakákoliv změna parametrů u důchodů. To znamená, abychom se starali v rámci sociálních služeb, ať už pobytových nebo terénních, o starší generaci. A tady nemáme žádný příjem, který máme u důchodů ze sociálního pojištění,“ uvedl Juchelka a poukázal na to, že v posledních letech byl problém s tím, že klesaly reálné mzdy.

„My chceme nakopnout hospodářský růst v České republice, abychom podporovali české firmy a podnikatele. A zároveň chceme bojovat s šedou ekonomikou, s prací na černo a tak dále. Očekáváme tedy nějaké příjmy. O tom, že to bude stát více, není sporu. Záleží ale na tom, jak se chceme postarat o naše seniory. A odmítám přístup minulých čtyř let, že důchodce je nějaká položka v nějaké tabulce,“ řekl Juchelka s tím, že nejde brát seniory jen jako číslo, protože to pak nevede k sociálnímu smíru. „A sociální smír je zásadní, když dojde k jeho narušení, tak víme, co to historicky v Evropě udělalo,“ dodal Juchelka.

Analytik České spořitelny a předseda výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že návrat ke stavu před změnami zavedenými vládou Petra Fialy by vedl ke zřetelnému zhoršení výhledu veřejných rozpočtů, a to v horizontu dvaceti až třiceti let v rozsahu každoročně přes dva procentní body HDP, tedy v dnešních cenách až téměř 200 miliard korun,“ tvrdí Skořepa. Detailní vyčíslení přinesla nedávno ve svých materiálech Národní rozpočtová rada.

Analytik NRR Michal Hlaváček pro Echo24 uvedl, že obnovení zastropování důchodového věku na 65 letech začne mít vliv až po roce 2030, do roku 2030 bude dobíhat dosavadní zvyšování důchodového věku do 65 let. „Obdobně změna valorizačního mechanismu (valorizace polovinou růstu reálné mzdy místo v reformě schválené třetiny) začne působit až od roku 2029. Valorizace podle růstu reálné mzdy bude totiž tak jako tak obnovena až poté, co reálné mzdy překročí svoji úroveň z roku 2021, tedy vzhledem ke zpožděním zřejmě od ledna 2029,“ vysvětlil Hlaváček.

Z hlediska dopadů do dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí bude podle Hlaváčka zastropování důchodového věku na 65 zhoršovat každoroční saldo v roce 2060 kolem cca 1,4 % HDP, na konci projekčního horizontu v roce 2075 až o 2,1 % HDP. Maximální negativní dopad vyšší valorizace by tak nastal rovněž kolem roku 2060 a činil by cca 0,5 % HDP. V době, kdy bude důchodový systém čelit největšímu tlaku, tedy kolem roku 2060, tak budou tyto dvě změny dohromady znamenat vyšší deficity až o 1,9 % HDP (přepočteno do dnešního HDP tedy zhruba 162 miliard).

Vyšší dlouhodobý ekonomický růst sice podle Hlaváčka vyšší udržitelnosti veřejných financí může napomoci, simulace Národní rozpočtové rady nicméně ukazují, že ani vysoce optimistické alternativní předpoklady ohledně ekonomického růstu negativní dopady stárnutí populace nepřeváží. „Navíc produktivita práce v evropských zemích, ke kterým konvergujeme (Rakousko, Německo) v posledních dvou desetiletích naopak spíše stagnovala. Podobně boj s šedou ekonomikou, např. prostřednictvím znovuzavedení EET, sice příjmům rozpočtu pomůže, nicméně zkušenost z dřívějších vln zavádění EET ukazuje, že dodatečné příjmy rozpočtu budou spíše v řádu miliard než desítek miliard korun,“ uvedl Hlaváček.

Stárnutí populace vedle důchodového systému ovlivní i řadu dalších oblastí. Dle projekce NRR dojde například k růstu výdajů na zdravotnictví (mezi rokem 2025 a 2060 nárůst výdajů o 1,2 % HDP), na příspěvek na péči (nárůst o 0,65 % HDP), či ostatních výdajů na dlouhodobou péči (0,4 % HDP). Výdaje na starobní důchody ale ve stejném období narostou o 2,5 % HDP, k tomu je třeba připočíst výše zmíněných 1,9 % HDP vyplývajících z rušení částí důchodové reformy. Oblast důchodů tak bude i v budoucnu hlavní oblast, do které se bude stárnutí populace promítat, rozhodně nebude platit, že ostatní oblasti „budou o několik řádů dražší,“ řekl Hlaváček.

„Platí, že pokud vláda skutečně tyto změny v oblasti důchodů navrhne, tak k nim dle zákona vydává NRR oficiální stanovisko. V něm samozřejmě na riziko vyšších výdajů a deficitů důchodového systému upozorníme,“ řekl Echu Hlaváček.

Ministr Juchelka má podle Michala Skořepy samozřejmě pravdu v tom, že v důsledku stárnutí populace do budoucna porostou i náklady na sociální služby a zdravotní péči. „Právě proto bych ale pokládal za poněkud hazardní přístup, kdybychom u parametrů penzijního systému zařadili zpátečku na základě velmi nejisté představy, že se nové vládě podaří nějak zřetelně urychlit růst ekonomiky a lépe vybírat daně z šedé ekonomiky. Stejnou snahu měla samozřejmě i minulá vláda, takže si nemyslím, že v těchto oblastech existují rezervy v rozsahu vysokých desítek miliard korun,“ řekl Skořepa.

„Za rozumné bych pokládal spíš opačné pořadí kroků – tedy nejdřív docílit výrazně rychlejšího růstu ekonomiky a výrazně lepšího výběru daní, a teprve potom případně uvažovat o úpravě penzijního systému,“ dodal ekonom.